Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V představách lidí jsou plži synonymem pomalosti. Vzpomeňme nesčetně vtipů, například ten, jak tři plži znásilní želvu nebo naopak kultivovanou esej „Plži“ Stanislava Komárka, která končí slovy: „Snad jsou si vědomi krátkověkosti a přechodnosti savčích excesů i toho, že budoucnost patří jim, plžům, a že jim neuteče“. Ano, přiřknutí pomalosti plžům je opodstatněné, neb aktivní pohyb je u většiny druhů opravdu nápadně uvážlivý. Jedná se o desítky metrů za rok, v lepším případě. Výjimkou ovšem nejsou ani metrové vzdálenosti mezi výchozím a nejvzdálenějším dosaženým bodem během života. Pohyb v rámci tohoto „akčního“ rádia je nicméně asi o něco větší. Ovšem málokdo už ví, že jsou plži výborní stopaři. Bez problému si stopnou nejrůznější opeřence, obojživelníky, savce; vodní plži také různý vodní hmyz (ploštice či brouky). Je nabíledni, že vášnivějším a úspěšnějším stopařem je dvoumilimetrový vrkoč než „obří“ hlemýžď nebo slimák. Někteří japonští plži zašli dokonce tak daleko, že jsou schopní cestovat v žaludku pěvců, přičemž kloakou vystupují dobře naloženi mnozí z nich. Japonci musí být ve všem napřed! Z uvedených skutečností plynou i zajímavé biogeografické souvislosti. Drobní plži mají velké areály, naopak s velikostí těla roste míra endemismu a lokálních variet. Karta se však v posledních letech obrací a velcí plži také přišli stopování na chuť. S náruživostí stopují například kamioňáky a přilepeni na kolech či přívěsech cestují na velké vzdálenosti. Pravděpodobně tímto způsobem dorazili do Prahy dva mediteránní hlemýždi – Cornu aspersum (dříve Helix aspersa) a Helix lucorum. V Praze se tak nepřekládá jenom tovar, ale i exotická malakofauna. A občas se nějaká ta dodávka po cestě zatoulá, bohužel. |
| Související projekty: |