Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die Frage der Autorschaft
| Název česky | Figury a slovní hříčky v byzantských žebravých básních a autorská otázka |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Graeco-Latina Brunensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/115761 |
| Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
| Klíčová slova | Byzantine Begging Poetry Poetic Figures Wordplay Authorship |
| Popis | Cílem studie je představit některé charakteristické rysy v použití básnických figur a slovních hříček ve třech korpusech byzantských žebravých básní (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos a Ptochoprodromos, polovina 12. stolet) a zjistit, zda jejich analýza může pomoci při řešení autorské otázky. Jsou prezentovány dva charakteristické typy paralelismu (antiteze) - binární a trojitý - typické nejen pro žebravou poezii, ale obecně pro byzantský "politický verš", patnáctislabičný přízvučný jamb. Studie pokračuje analýzou rozdílů a shod v použití figur mezi zmíněnými třemi skupinam básní. V básních Mangania Prodroma se vyskytuje nejčastěji paronomázie, etymologická figura a další (pseudo)etymologické hříčky. Mezi básněmi Ptochoprodromik a Manganeia Prodroma lze nalézt mnohé podobnosti. Na druhé straně literární techniky Theodora Prodroma jsou pestřejší a často bez paralel ve zbylých dvou sbírkách. Studie se také stručně zabývá některými dosud v odborné literatuře nezmíněnými lexikálními a motivickými paralelami mezi básněmi Manganeia Prodroma a sbírkou Ptochoprodromik. |
| Související projekty: |