| Popis |
Příspěvek se zaměřuje na oblast sexuální výchovy v rodině jako součást výchovného působení rodičů směrem k dětem, jako součást učení mezi generacemi v rodině. Cílem je prozkoumat učící procesy v rodině mezi generací rodičů a dětmi právě v oblasti sexuální výchovy. Konkrétně jsou pak kladeny následující výzkumné otázky: Jakým způsobem rodiče chápou pojem sexuální výchova? Jak rodiče vnímají vlastní výchovnou aktivitu v oblasti sexuální výchovy? Jakým způsobem rodiče komunikují s dětmi o sexuální výchově? Vycházím z předpokladu, že učení v rodině v oblasti sexuální výchově je učení mezigenerační mezi generací rodičů a dětí. V případě mezigeneračního učení v rodině jde o spojení perspektivy mezigeneračních studií a studií rodiny. Ovšem odborníci z řad rodinných studií vymezují mezigenerační vztahy mnohem šířeji než bývá akceptováno u řady výzkumníků z mezigenerační studií (Hanks, Ponzetti 2004). Do svého zájmu zkoumání totiž zahrnují také vztahy mezi rodiči a dětmi a jiné příbuzenské vztahy, neboť tyto vztahy jsou také mezigenerační. Oproti tomu, podle některých výzkumníků, se mezigenerační studia soustřeďují jen na nepříbuzenské vztahy a rodinné vztahy, které jsou ob jednu generaci . Dnes však dochází k velké kritice takto zúženého přístupu. Hanks a Ponzetti (2004) zmiňují, že je právě důležité zahrnout do mezigeneračních studií i vztahy, které nejsou jen „přes generaci“. I definice mezigeneračních programů The National Council on Anging vychází z toho, že právě mezigenerační učení probíhá mezi nějakými dvěma generacemi, tudíž ne jen učení přes generaci. Z tohoto pojetí vycházím i já, kdy pod mezigeneračním učením chápu učení v rodině, které probíhá mezi jakýmikoliv dvěma generacemi. Mezigenerační učení v rodině je informální všeživotní učení. Kromě toho existuje oboustranný aspekt generačního učení v rodině, kdy jednotliví členové generací mohou fungovat jako edukátoři stejně jako učící se jedinci (Cherri 2008). Zkoumání mezigeneračního učení v rodině, není nikterak rozvinuto a stojí na svém počátku. Oblast informálního mezigeneračního učení je zkoumána v menší míře, oproti neformální oblasti – mezigeneračním programům. V oblasti informálního mezigeneračního učení se rozvíjejí výzkumy hlavně mezi generacemi prarodičů a vnoučat (Taher, et al., 2005, Jane, Robbins, 2007). V dosud realizovaných výzkumech mezigeneračního učení (Taher, et al., 2005, Cherri, 2008, Jane, Robbins, 2007) se výzkumníci věnovali spíše směru přenosu učení a obsahu mezigeneračního učení. Ve výzkumech mezigeneračního učení v rodině je učení v sexuální oblasti zmiňováno jen okrajově.
|
