Genetická náchylnost člověka k infekčním chorobám
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Vnímání vztahu mezi hostitelem a patogenem prošlo v posledních letech postupnými změnami. S přibývajícími studiemi se ukazuje, že genetické pozadí hostitele hraje hlavní roli v náchylnosti k infekčním chorobám. Běžně se vyskytující genetické varianty byly již asociovány s nemocemi jako je HIV, malárie a tuberkulóza. K výraznému pokroku v identifikaci rizikových alel došlo hlavně díky projektům mapujícím genetické varianty v lidském genomu (HapMap, 1000 Genomes), ale i díky využití moderních metod, které jsou nyní rychlejší a přesnější. K často používaným metodám se stále řadí i detekce polymorfismu délky restrikčních fragmentů (RFLP) a sekvenování. Mezi nově používané metody patří např. analýza teploty tání s vysokým rozlišením (HRMA). Nicméně s narůstajícím množstvím dat neúměrně roste náročnost na jejich zpracování, což může vyústit v řadu falešně pozitivních asociací. Ale co nám tyto studie mohou přinést? V první řadě se jedná o pochopení molekulárních mechanismů nejen vrozené a adaptivní imunity, ale také mechanismů samotné patogeneze. Na to navazuje účinná prevence a specificky cílená léčba akutních i chronických infekčních onemocnění. V neposlední řadě lze odhadnout, do jaké míry jsou alely asociované s infekčními chorobami zodpovědné za vznik autoimunitních chorob a rakoviny. |
| Související projekty: |