Vliv dvouměsíčního ambulantního tréninku na kardiorespirační zdatnost u pacientů po akutním infarktu myokardu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2010 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Metodika: Před zahájením a po skončení rehabilitačního programu byla provedena spiroergometrie do symptomy limitovaného maxima s vyhodnocením ukazatelů výkonnosti (Wmax, TZ, pVO2). Výsledky byly statisticky zpracovány v programu STATISTICA 6.0 pomocí Wilcoxonova neparametrického testu. Výsledky: Vyhodnocení výsledků před rehabilitačním programem (Wmax. 147+-34,05; TZ 1,7+- 0,34; pVO2 22,01+-4,26) a po skončení rehabilitačního programu (Wmax. 172,86+-41,46; TZ 2,06+-0,42; pVO2 24,95+- 5,10). Po absolvování rehabilitačního programu se zvýšila TZ o 0,3 W.kg-1 (p=0,000060), pVO2 o 2,9 ml.min-1.kg-1 (p=0,000035). Závěr: Můžeme konstatovat, že absolvováním dvouměsíčního ambulantního rehabilitačního programu bylo dosaženo zlepšení kardiopulmonální výkonnosti u pacientů s ICHS. Pro udržení efektu tréninku je důležité pokračovat v tréninkové aktivitě formou individuálního plánu stanoveného na základě výsledků výstupního spiroergometrického vyšetření. |
Související projekty: |