Desenzitizace srdečních sigma receptorů na modelu izolovaného srdce potkana

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

FIALOVÁ Kateřina

Rok publikování 2009
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Vazba ligandů na srdeční sigma receptory je často doprovázena závažnými, život ohrožujícími arytmiemi, jejichž mechanismus nebyl doposud plně objasněn. Sledovali jsme vliv sigma ligandu haloperidolu na 3-D elektrogram na izolovaném srdci laboratorního potkana, s důrazem na změny srdeční frekvence, délku QT intervalu a výskyt arytmií. Do studie bylo zařazeno 19 samců laboratorního potkana Wistar. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin – akutní (A, 11 zvířat, 260g) a chronická (CH, 10 zvířat, 231g). Zvířatům ze skupiny A nebyla podána žádná substance dříve, než byly sledovány účinky haloperidolu přímo na modelu izolovaného srdce. Osmi zvířatům ze skupiny CH byl po dobu tří týdnů i.p. aplikován haloperidol a dvěma vehikulum v dávce 2 mg/kg tělesné hmotnosti. 24 hodin po poslední injekci bylo izolováno srdce a sledovány účinky haloperidolu jako u skupiny A. Srdce byla vyjmuta v hluboké éterové anestesii a následně perfundována podle Langendorffa Krebs-Henseleitovým roztokem (CaCl2 1.2 mM) za konstantního tlaku (85mmHg) a teploty 37 C. Experiment byl rozdělen na čtyři 30-ti minutové fáze: kontrola, 10nM haloperidol, washout, 10nM haloperidol. V průběhu celého experimentu byl bezdotykovou metodou snímán 3-D elektrogram. Naměřené parametry byly vyjádřeny v procentech oproti kontrole. Výskyt arytmií byl klasifikován dle Lambeth Conventions. Ve skupině A nevykazovala srdeční frekvence žádné významné změny. Ve skupině CH jevila signifikantní tendenci k poklesu v průběhu celého experimentu (párový t – test, p<0.001). Během obou aplikací haloperidolu u A skupiny došlo k významnému prodloužení QT (p<0.005). Tento efekt byl částečně reverzibilní (p<0.005). CH skupina vykazovala podobné změny, avšak nesignifikantní. Po akutní expozici haloperidolu u neléčených zvířat se objevily arytmie různé závažnosti, u chronicky léčených jsme nepozorovali žádné. Dlouhé QT je významným predikčním faktorem vzniku arytmií. Výskyt arytmií ve skupině A můžeme vysvětlit prodloužením QT pod vlivem haloperidolu. Pravděpodobnou příčinou sníženého efektu haloperidolu při jeho druhé a opakované aplikaci je down-regulace sigma receptorů.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info