Akutní paréza lícního nervu - srovnání klinických a laboratorních parametrů u pacientů s boreliovou a idiopatickou etiologií
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Praktický lékař |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Neurologie, neurochirurgie, neurovědy |
| Klíčová slova | Facial nerve; Bell's palsy; Lyme disease; cerebrospinal fluid |
| Popis | Úvod: Infekce, především Lymeská borelióza, jsou po idiopatické (Bellově) obrně nejčastějším etiologickým faktorem akutních paréz lícního nervu. Možnosti odlišení boreliové etiologie na základě klinických a anamnestických charakteristik postižení se mezi publikovanými studiemi liší a nejednotný je i názor na zařazení vyšetření mozkomíšního moku (CSF) do diagnostického algoritmu pacientů s akutní parézou lícního nervu. Metodika: podrobná anamnéza, neurologické vyšetření, základní laboratorní screening, sérologické vyšetření boreliózy a analýza CSF byly provedeny u souboru pacientů, hospitalizovaných v období od I/2001 do XII/2005 na NK FN Brno pro akutní faciální parézu. Výsledky: U 24 pacientů (15 mužů, 9 žen, průměrný věk 54,5 +- 15,7) byla prokázána boreliová etiologie postižení, u 97 pacientů (51 mužů, 46 žen, průměrný věk 45,2 +- 17,5) byla paréza hodnocena jako idiopatická. Protilátky proti borelióze byly prokázány v séru (ale nikoli v CSF) u 22% pacientů s idiopatickou parézou, což odpovídá výskytu antiboreliových protilátek v sérech zdravých jedinců v našem geografickém regionu. U pacientů s boreliózou byl významně častější anamnestický údaj o přisátí klíštěte, bolestech hlavy a také o výskytu různých subjektivních symptomů a/nebo abnormit objektivního neurologického nálezu, lokalizovaných mimo oblast hlavy a vzniklých v časové vazbě se vznikem parézy. Alespoň jeden z těchto parametrů jsme prokázali u 18 pacientů (75%) s boreliovou etiologií parézy a u 32 pacientů (33%) s idiopatickým postižením. Hodnoty zánětlivých markerů v séru stejně jako tělesná teplota se mezi sledovanými skupinami významně nelišily. Závěr: Přestože výskyt některých anamnestických a klinických charakteristik a průkaz protilátek v séru zvyšují pravděpodobnost boreliové etiologie akutní faciální parézy, její spolehlivé odlišení neumožňuje žádný z těchto parametrů ani jejich kombinace. Naše nálezy tak podporují význam vyšetření CSF, které proto doporučujeme jako integrální součást vyšetřovacího algoritmu u pacientů s akutní parézou lícního nervu. |
| Související projekty: |