Životní dráhy prvorodiček po třicítce: proč mít dítě později?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Gender, rovné příležitosti, výzkum |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Sociologie, demografie |
| Klíčová slova | Timing of Motherhood; Mothers after Thirty; Qualitative Research |
| Popis | Výzkum je zaměřen na populaci žen, které porodily své první dítě po dosažení třiceti let (přičemž na tento věk neměly vliv zdravotní problémy bránící dřívějšímu otěhotnění) a pomocí metody zakotvené teorie zjišťuji, jak ony samy charakterizují své mateřství, zda-li je pokládají za odkládané a jak definují důvody, které je vedly k tomu mít dítě v daném věku. V následujícím textu shrnuji některé zásadní poznatky z probíhajícího výzkumu. Mateřství po třicítce je konverzačními partnerkami vymezováno jako odkládané (přichází později, než si původně představovaly) i neodkládané (dítě měly tehdy, až si ho přály mít). Významnou součástí zvažování a plánování dítěte je v obou případech vyjednávání mezi partnery, (ne)shoda v motivacích a očekáváních muže a ženy. Obecně je patrný vliv hodnotové a kulturní změny na časování mateřství, následkem které dochází ke změně tradičního životního cyklu a vyčleňuje se nová životní fáze (cca mezi 20-30 rokem života), ve které dospělí mladí lidé zůstávají bezdětní. |
| Související projekty: |