Diagnosticko-terapeutické rozpaky u adenokarcinomu žaludku, anebo neobyčejná prezentace obyčejné choroby
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2005 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Onkologie a hematologie |
| Klíčová slova | gastric cancer; diagnostics dubiousness |
| Popis | Označit nádory žaludku za obyčejnou chorobu si dovolujeme proto, že od doby, kdy byly Galénem a následně Avicennou a Morgagnim postupně definovány, uplynulo již několik století. Rovněž jejich léčba má za sebou řadu milníků. Například první úspěšně provedenou gastrektomii publikoval v roce 1881 Billroth a v roce 1968 byla k radioterapii poprvé souběžně přidána chemoterapie s 5-fluorouracilem. Pozdější rozvoj endoskopických metod a sonografie posunul vpřed i diagnostiku tohoto onemocnění a jeho časný záchyt. Můžeme tedy konstatovat, že jak choroba samotná, tak i její diagnostika, léčebné možnosti a bohužel i prognóza pokročilého onemocnění, jsou pro nás všeobecně a dlouhodobě známá fakta natolik, že označení "obyčejná" je vcelku na místě. I přesto nám toto onemocnění připravuje neustále nová překvapení. Například jeden z posledních objevů, který byl v patogenezi karcinomu žaludku učiněn, publikoval v listopadu 2004 Houghton a kolektiv v časopisu Science. Autoři zjistili, že chronická infekce Helicobacterem způsobovala u myší migraci buněk vycházejících z kostní dřeně do žaludeční sliznice, kde následně procházely procesem metaplázie, dysplázie až ke vzniku intraepiteliálního tumoru. Koncepce poněkud odlišná od těch, které jsme znali dosud, a která může mít významný dopad na prevenci tohoto onemocnění. I v naší klinické praxi jsme se setkali s překvapivým průběhem tohoto onemocnění a uvedené kasuistiky Vám chceme prezentovat. V letech 2002 až 2004 byli do Masarykova onkologického ústavu přijati mimo jiné i tři níže uvedení pacienti, jejichž pomyslným pojítkem byl na počátku nejasný maligní proces, klinicky manifestovaný těžkou trombocytopenií a anémií, diseminovanou intravaskulární koagulopatií, s nálezy vysoké hladiny LD a ALP v séru. Všichni pacienti si stěžovali na silné bolesti v bederní části zad a v oblasti kyčelních kloubů a na výrazný váhový úbytek. Počátek symptomů nemoci časovali do období ne staršího než tří měsíců. Průběh jejich onemocnění byl velmi rychlý a nezvyklý, ve dvou případech doprovázený diagnostickými nebo i terapeutickými rozpaky, a pokud byla aplikována chemoterapie, tak bez efektu. Všichni pacienti zemřeli do dvou měsíců od přijetí do nemocnice. V naší přednášce bychom chtěli stručně prezentovat výše uvedené kasuistiky a rovněž podáme ucelený přehled prací publikovaných na toto téma v zahraničním odborném tisku. V některých z nich jsou popisovány i ojedinělé úspěchy chemoterapie u jinak prognosticky velmi nepříznivého vývoje tohoto onemocnění. |