Indukce životaschopného, ale nekultivovatelného stavu u stafylokoků a jeho dopad na citlivost k fágové terapii
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Stafylokoky jsou významnými původci infekcí člověka i zvířat. Stresové faktory z prostředí, jako je léčba antibiotiky, mohou u stafylokoků vyvolat přechod do stavu dormance, kdy buňky zůstávají životaschopné, ale nejsou nadále kultivovatelné (tzv. stav VBNC, z angl. viable but nonculturable). VBNC populace představují pro pacienty riziko, protože je nelze detekovat s využitím konvenčně používaných laboratorních médií, čímž přispívají k falešné negativitě laboratorních testů. Po ukončení léčby se pak VBNC populace může vrátit do normálního metabolického stavu, a tím navodit rekurentní infekci pacienta. Pro stafylokoky je typická produkce biofilmu, probíhající ve stavu kultivovatelnosti, která následně napomáhá navodit a udržet stav VBNC vnitřními nepříznivými podmínkami, jako je nízká koncentrace kyslíku a živin. Biofilm buňkám také poskytuje zvýšenou odolnost vůči antimikrobiálním agens. K jeho eradikaci lze kromě antibiotik využít i fágovou terapii, případně kombinaci obou přístupů. Hlavním cílem prezentované práce bylo indukovat stav VBNC u Staphylococcus aureus pomocí antibiotik ciprofloxacin, gentamicin a amoxicilin; a dále ověřit citlivost VBNC kultur k terapeutickému fágu 812h1. V práci byly použity dva klinické kmeny S. aureus sekvenčního typu ST8 (MRSA) a ST121 a dva laboratorní bezprofágové kmeny S. aureus sekvenčního typu ST8 a ST4618. U všech kmenů S. aureus se podařilo indukovat přechod do VBNC stavu. Životaschopnost kultur byla potvrzena LIVE/DEAD barvením, a následným vyhodnocením fluorescenční mikroskopií a průtokovou cytometrií. Nejrychleji proběhla indukce VBNC u laboratorního kmene SH1000 (ST8) působením amoxicilinu, a to již po třech týdnech. Bakteriofág 812h1 se na kulturách s převahou VBNC buněk sice pomnožoval, avšak se zvyšující se dobou kultivace jeho titr klesal. Stejně tak adsorpce fága na buňky biofilmu vykazovala zpomalený průběh ve srovnání s planktonní populací S. aureus. |
| Související projekty: |