Prediktory udržení motivace k pohybu u žen s karcinomem prsu: předběžné výsledky kvalitativní studie
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Časopis Klinická onkologie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/539/6385.pdf |
Doi | http://dx.doi.org/10.48095/ccko2024S1112 |
Klíčová slova | breast neoplasm, exercise, predictors, supporting factors, barriers |
Popis | Východiska: S ohledem na význam pohybové aktivity (PA) pro úspěšnost léčby, délku dožití i kvalitu života onkologických pacientů byla studie zaměřena na identifikaci prediktorů, které ovlivňují schopnost pacientů udržet se v PA během léčby i po jejím ukončení a na prozkoumání faktorů, které jim pomáhají překonat překážky v zapojení do PA. Soubor pacientů a metody: Smíšený výzkumný design kombinující výsledky longitudinálního sledování vybraných psychofyziologických korelátů u pacientek s karcinomem prsu, které se v rámci léčby účastnily pohybového programu, s retrospektivním kvalitativním šetřením realizovaným prostřednictvím focus group. Výsledky: U skupiny respondentek (N = 6, m = 50,2) s nejdelší dobou od ukončení programu PA (24 měs.) byly identifikovány efektivní strategie napomáhající udržet pacientky v účasti na programu PA i v pohybové aktivitě po jeho ukončení, které zahrnují: individuálně přizpůsobovaný cvičební plán, psychosociální podporu ze strany zdravotnického personálu i blízkých, sledování pokroků a poskytování zpětné vazby. Významnou roli při zvyšování motivace pro udržování účasti v PA sehrávalo skupinové cvičení, podpora od blízkých a zdravotnického personálu. Mezi prediktory udržení se v pohybové aktivitě patří předchozí pohybová rutina, klíčovou roli zde hrají i psychologické faktory (motivace, seberegulace, sebedůvěra a vnímání vlastní tělesné zdatnosti). Jako vysoce efektivní se přitom jeví kombinace přizpůsobení cvičebního programu individuálním potřebám, doplněná o poskytování komplexní podpory. Tento přístup napomáhá pacientkám překonat překážky v jejich zapojení do pravidelné PA a maximalizovat tak její přínosy. Závěr: Výsledky studie předkládají specifický obraz stěžejních psychologických a zdravotních přínosů pohybové aktivity u pacientek s karcinomem prsu, zařazených do programu PA a současně předkládají obraz prediktorů udržení se v této aktivitě, což je významné zejména v kontextu vývoje efektivních intervenčních programů v dané oblasti. Porozumění těmto faktorům může vést k tvorbě cílených individualizovaných strategií, vhodných pro integraci do stávajícího systému léčby a péče o onkologické pacienty i přeživší. |
Související projekty: |