Půdní vývoj v nivě řeky Dyje v předpolí hradby hradiska Pohansko u Břeclavi
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Geological Research in Moravia and Silesia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://doi.org/10.5817/GVMS2022-33071 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2022-33071 |
| Klíčová slova | Holocene dynamics; floodplain; palaeosols; fluvial sediments; soil formation processes |
| Popis | Tato práce poskytuje komplexní informace o vývoji půdy v nivě řeky Dyje v oblasti předpolí raně středověké aglomerace Pohansko u Břeclavi. Na základě kombinace vybraných fyzikálních (zrnitostní distribuce, magnetická susceptibilita), chemických (Fe, Mn, P, Ca, pH půdy) a biochemické analýz (celkový organický uhlík a půdní organická hmota) a také půdní mikromorfologie byli hodnoceny základní vlastnosti pozdně holocenních půd a jejich geneze, vliv člověka na vývoj půd a byly také identifikovány konkrétní půdotvorné procesy. Náš výzkum odhalil tři autochtonní půdy: dvě pohřbené půdy a jednu recentní půdu. Všechny půdy byly identifikovány jako fluvizemě glejové vzniklé z povodňových sedimentů a ovlivněné intenzivními oxidačně-redukčními procesy. A horizonty půd se vyvinuly tvorbou a akumulací humusu. Svrchní pohřbená fluvizem se vyvinula v průběhu 9. a 10. století (přítomnost velkomoravských střepů). Její vývoj však možná začal mnohem dříve a skončila později. Navzdory přítomnosti makroskopických důkazů o lidských aktivitách v této půdě neexistuje žádný důkaz antropického vlivu na půdotvorné procesy. Bazální pohřbená fluvizem se vyvinula ještě před velkomoravským osídlením na lokalitě. Přesné stáří této půdy však nelze v této fázi naší studie pro nedostatek datování určit. Budoucí výzkum zaměřený na datování posílí naše chápání dynamiky holocénu a vývoje paleoprostředí. |
| Související projekty: |