Migrace, uprchlíci a transgenerační přenos
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V první části našeho pojednání odlišíme kategorii uprchlíků od kategorie přistěhovalců, abychom následně mohli poukázat na to, že riziko traumatizace je inherentní součástí migračního procesu jako takového. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, došlo k postupnému přehodnocení toho, co znamená být obětí historických událostí. Hnací silou této proměny se stala vědecká autorizace myšlenky, podle níž minulé prožitky traumatizujících událostí mohou působit dlouhodobé utrpení. Fenomén traumatu (včetně jeho dlouhodobých a transgeneračních dopadů) se stal nejen předmětem vědy a zdravotní péče, ale také předmětem sporů veřejné kultury, morálních soudů a z nich vyplývajících politických nároků. V druhé části textu se zaměříme na tři mechanismy transgeneračního přenosu: na afektivní atmosféru sociálního prostředí, na osobní příběhy vyprávěné v sociálně-interakčním prostředí a na působení narativních interpretačních rámců tzv. kulturních traumat. Chceme tím zdůraznit, že tři zmíněné a pouze analyticky rozlišitelné mechanismy přenosu jsou nemyslitelné bez reflexe toho, co se odehrává ve veřejné kultuře a jak se v rámci ní rodí sdílené a relevantní kulturní interpretace a symbolické významy utrpení. |
| Související projekty: |