Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 10

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Rozšíření cévnatých rostlin v České republice. Část 10
Autoři

KAPLAN Zdeněk DANIHELKA Jiří DŘEVOJAN Pavel ŘEPKA Radomír KOUTECKÝ Petr GRULICH Vít WILD Jan

Rok publikování 2021
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Preslia
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www http://www.preslia.cz/P213Kaplan.pdf
Doi http://dx.doi.org/10.23855/preslia.2021.255
Klíčová slova alien species; central Europe; chorology; Czech Republic; distribution atlas; distribution patterns; endangered species; endemic flora; grid maps; herbaria; phytogeography; plant records; vascular plants
Přiložené soubory
Popis Desátá část ze série prací věnovaných rozšíření cévnatých rostlin v České republice obsahuje síťové mapy a komentáře k 44 taxonům rodů Carex, Colchicum, Cytisus, Draba, Dracocephalum, Jurinea, Klasea, Lactuca, Onopordum, Petrorhagia, Serratula, Silybum a Xanthium. Základem jsou údaje získané excerpcí herbářů a literatury, terénní zápisy a databázové údaje, které prověřili taxonomičtí experti. Mezi studovanými rostlinami jsou jak naše původní druhy, tak druhy nepůvodní. Zvláštní pozornost byla věnována kriticky ohroženým rostlinám. Carex macroura je u nás známa jen ze dvou lokalit v okolí Mimoně na Českolipsku. Česká arela je pozoruhodně izolována od hlavní části areálu druhu, která leží v jižní části Sibiře; české výskyty jsou od nejbližších lokalit v Rusku vzdáleny přibližně 2500 km. Druh Dracocephalum austriacum byl nalezen asi na 14 lokalitách, z nichž naprostá většina se nachází na vápencích Českého krasu. Některé z těch výskytů již zanikly, jinde přežívají jen chudé populace. Psamofyt Jurinea cyanoides byl v minulosti zaznamenán asi na 25 místech v Polabí. Dodneška se dochovala jediná drobná populace, kde jedinců ubývá i přes územní ochranu a řízenou péči. Fakultativní halofyt Lactuca saligna byl v minulosti pozorován na více než stovce lokalit v Čechách i naMoravě, z nichž však vymizel a donedávna byl u nás považován za nezvěstný. V roce 2020 však byl překvapivě nalezen na 9 lokalitách v Bílých Karpatech, kam byl snad zavlečen ze Slovenska. Naproti tomu dříve vzácné druhy Draba muralis a D. nemorosa, u nás s geograficky velmi omezeným výskytem, se v posledních desetiletích začaly šířit podél železnic. Nejvíce těchto sekundárních lokalit je nyní známo v jihozápadních Čechách, zejména podél železniční trati mezi Plzní a Českými Budějovicemi. Lze očekávat, že se oba druhy budou šířit i nadále. Některé ze zde zpracovaných neofytů k nám byly přechodně zavlečeny v druhé polovině 20. století, a to s obilninami a železnou rudou z tehdejšího Sovětského svazu (např. Dracocephalum thymiflorum a Lactuca tatarica), jiné zplaněly ze zahrad (např. Dracocephalum moldavica a Lactuca virosa). Některé z pojednávaných archeofytů u nás zdomácněly a jsou dnes značně rozšířené (např. Lactuca serriola a Onopordum acanthium), zatímco jiné u nás byly dosti časté v minulosti, ale v důsledku intenzifikace zemědělství a urbanizace sídel později značně ustoupily a dnes jsou opět vzácné (např. Xanthium strumarium). Dva druhy jsou v tomto příspěvku uvedeny jako nové pro Českou republiku. Carex agastachys byla oddělena od šířeji pojatého druhu C. pendula, který je u nás ve skutečnosti velmi vzácný, zatímco většina populací patří druhu C. agastachys, který je nejhojnější v karpatské části Moravy. Mediteránní Petrorhagia dubia byla sebrána již v roce 1934 v Brně, zůstala však nerozpoznána a správně byla určena až při revizi herbářového materiálu pro tuto práci. Celkový obraz rozšíření zpracovávaných taxonů v ČR poskytují mapy; konkrétní floristické údaje zachycující frekvenci výskytu v různých oblastech a v různých obdobích, a dokumentující ústup, nebo naopak šíření některých druhů, jsou uloženy v databázi Pladias a dostupné v elektronických přílohách. Každou mapu doprovází komentář, který obsahuje nástin celkového areálu, výčet nejčastějších stanovišť a stručnou charakteristiku rozšíření v České republice, případně i doplňující informace k taxonomii, biologii, změnám v rozšíření a míře ohrožení.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info