Residuální parodontální defekty: chirurgická i nechirurgická řešení po hygienické fázi
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Parodontální kapsy hlubší než 5 mm, které přetrvávají po iniciální (hygienické) fázi, představují riziko pro postižený zub i pro celou dentici. Jejich eliminace opakovaným scalingem je sice možná, zřídka však přináší lepší výsledek než chirurgické metody. Kdy je léčba residuálního defektu nutná a jak vybrat vhodný postup? Cíl: Cílem přednášky je zpřehlednit různé možnosti léčby residuálních parodontálních defektů. Vlastní sdělení: Iniciální fáze parodontální léčby vede k uzavření, redukci nebo eliminaci cca 80 % kapes. K léčbě residuálních defektů (? 5 mm) lze využít konzervativní (re-scaling) nebo chirurgický přístup (otevřená kyretáž, resektivní laloky, regenerační laloky, zákroky na furkacích, GTR). Hodnotíme očekávaný přínos pro zub, pro pacienta, ekonomickou zátěž i mikrobiologický dopad. Úspěch ovlivňují faktory vztažené jak k defektu, tak i k pacientovi a ošetřujícímu lékaři. Závěr: Kdy je racionální opakovat scaling a kdy je nutné řešit defekt chirurgicky? |
| Související projekty: |