Pohybový a respirační intervenční program pro hematoonkologické pacienty
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2019 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Onkologie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www.onkologiecs.cz/artkey/xon-201903-0004_pohybovy_a_respiracni_intervencni_program_pro_hematoonkologicke_pacienty.php |
Klíčová slova | lymphoma; hemato-oncology; respiratory programme physical activity; aerobic exercise |
Popis | Hlavním cílem intervenčního respiračního a pohybového programu je zvýšení kondice hematoonkologických pacientů a zastavení úbytku svalové hmoty, jako důsledku nemoci a léčby. Respirační a pohybový program je také zaměřen na zlepšení kvality života. Hematoonkologická onemocnění a jejich léčení se projevují v řadě vedlejších příznaků způsobených kardiální, neurální či pulmonální toxicitou, které mají vliv na zhoršující se kvalitu života pacientů. Velmi často se v důsledku léčby objevují i další příznaky jako anémie, trombocytopenie nebo kachexie. U pacientů s hematoonkologickým onemocněním se často setkáváme s projevy únavy, nevýkonností, slabostí a námahovou dušností, které mohou přetrvávat měsíce a roky po ukončení léčby. Studie naznačují, že pohybová cvičení, speciálně aerobního charakteru, zvyšují kardiorespirační zdatnost, svalovou sílu a stav fyzické pohody. Respirační a pohybový intervenční program probíhal po dobu 6 měsíců. Byl rozdělen na 3 měsíční respirační trénink v domácím prostředí a následný 3 měsíční řízený pohybový aerobní program ve frekvenci 3x týdně v čase 60 minut. Intenzita cvičení byla nastavena individuálně na úrovni anaerobního prahu u každého probanda zvlášť na základě vstupního zátěžového vyšetření. Výzkumný soubor tvořilo 16 osob, medián věku 53,31 let (23–77 let, 8 žen a 8 mužů). Do rekondičního programu byli zařazeni pouze hematoonkologičtí pacienti v remisi a bez kontraindikace k zátěžovému vyšetření. Randomizace byla geografická (pacienti z blízkého okolí s možností dojíždět pravidelně na cvičební lekce). Na základě výsledků zátěžových vyšetření po respirační a pohybové intervenci probandů bylo pozorováno zlepšení v oblasti aerobní kapacity a sympatovagální dysbalance ovšem bez statistické významnosti. |
Související projekty: |