Rozvoj neformálního vzdělávání sportovních trenérů
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Studia Sportiva |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Klíčová slova | coach education; long life education; non-formal education; informal learning; sources of coaching knowledge |
Popis | Gradace sportovního trenéra představuje komplexní a dlouhodobý proces, ve kterém sehrává podstatnou roli jeho vzdělávání. Moderní koncepce celoživotního vzdělávání zdůrazňuje vedle formálního vzdělávání také vzdělávání neformální a informální. Tato oblast dalšího vzdělávání sportovních trenérů však prozatím není dostatečně empiricky prozkoumána. S odstupem 5 let jsme uskutečnili dvě dotazníková šetření, a to v roce 2011 (n = 142) a 2016 (n = 142). Jejich cílem byla deskripce neformálního vzdělávání a informálního učení u vybraných trenérů a zjištění, jaké možnosti dalšího vzdělávání tito trenéři mají a jaké limity identifikují ve svém dalším vzdělávání. Komparace provedených šetření měla za cíl zjistit, zda po pěti letech došlo k rozvoji neformálního a informálního vzdělávání vybraných sportovních trenérů. Zjištěné údaje nám v porovnání let 2011 a 2016 ukazují určitá zlepšení v přístupu vybraných trenérů k neformálnímu a informálnímu vzdělávání. Výsledky zároveň naznačují institucím, které se přímo nebo nepřímo na trenérském vzdělávání podílejí, kde se objevují rezervy v neformálním vzdělávání a informálním učení sportovních trenérů. Gradace sportovního trenéra představuje komplexní a dlouhodobý proces, ve kterém sehrává podstatnou roli jeho vzdělávání. Moderní koncepce celoživotního vzdělávání zdůrazňuje vedle formálního vzdělávání také vzdělávání neformální a informální. Tato oblast dalšího vzdělávání sportovních trenérů však prozatím není dostatečně empiricky prozkoumána. S odstupem 5 let jsme uskutečnili dvě dotazníková šetření, a to v roce 2011 (n = 142) a 2016 (n = 142). Jejich cílem byla deskripce neformálního vzdělávání a informálního učení u vybraných trenérů a zjištění, jaké možnosti dalšího vzdělávání tito trenéři mají a jaké limity identifikují ve svém dalším vzdělávání. Komparace provedených šetření měla za cíl zjistit, zda po pěti letech došlo k rozvoji neformálního a informálního vzdělávání vybraných sportovních trenérů. Zjištěné údaje nám v porovnání let 2011 a 2016 ukazují určitá zlepšení v přístupu vybraných trenérů k neformálnímu a informálnímu vzdělávání. Výsledky zároveň naznačují institucím, které se přímo nebo nepřímo na trenérském vzdělávání podílejí, kde se objevují rezervy v neformálním vzdělávání a informálním učení sportovních trenérů. Gradace sportovního trenéra představuje komplexní a dlouhodobý proces, ve kterém sehrává podstatnou roli jeho vzdělávání. Moderní koncepce celoživotního vzdělávání zdůrazňuje vedle formálního vzdělávání také vzdělávání neformální a informální. Tato oblast dalšího vzdělávání sportovních trenérů však prozatím není dostatečně empiricky prozkoumána. S odstupem 5 let jsme uskutečnili dvě dotazníková šetření, a to v roce 2011 (n = 142) a 2016 (n = 142). Jejich cílem byla deskripce neformálního vzdělávání a informálního učení u vybraných trenérů a zjištění, jaké možnosti dalšího vzdělávání tito trenéři mají a jaké limity identifikují ve svém dalším vzdělávání. Komparace provedených šetření měla za cíl zjistit, zda po pěti letech došlo k rozvoji neformálního a informálního vzdělávání vybraných sportovních trenérů. Zjištěné údaje nám v porovnání let 2011 a 2016 ukazují určitá zlepšení v přístupu vybraných trenérů k neformálnímu a informálnímu vzdělávání. Výsledky zároveň naznačují institucím, které se přímo nebo nepřímo na trenérském vzdělávání podílejí, kde se objevují rezervy v neformálním vzdělávání a informálním učení sportovních trenérů. |
Související projekty: |