Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

SUCHÁNEK Pavel

Rok publikování 2017
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Opuscula historiae artium
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/137939
Klíčová slova sacral art; gilding; sumptuary laws; sculpture; perception of art; aesthetics; economy; 18th century; Moravia; Silesia
Popis Studie analyzuje dva konvoluty úředních pramenů z Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě, které vznikly v souvislosti s vydáním dekretu císařovny Marie Terezie Verordnung über die Einfuhr fremder Industrie-Erzeugniße z roku 1749. V důsledku zákazu zlacení uměleckých děl v sakrálních interiérech musely státní úřady často rozhodovat o početných žádostech farností, představitelů církevních řádů i laických objednavatelů o udělování výjimek, přičemž čelili některým estetickým a etickým otázkám a problémům, které se v církevní sféře staly ve větší míře aktuálními později v 80. letech 18. století v době osvícenských reforem císaře Josefa II. Z žádostí o udělení povolení vyplývá, že zlacení uměleckých děl v sakrálním prostoru bylo vnímáno jako kvalita sama o sobě, kterou lze jen obtížně oddělit například od vnímání hodnoty a kvality uměleckého provedení. Kromě kategorií cti, úcty či pocty se jako klíčová kritéria žadatelům jeví zejména univezální estetický a etický řád a formální jednota, spjaté s dalšími typickými kategoriemi přelomu 17. a 18. století, pojmy harmonie a vznešenosti. V polovině 18. století se však lze v pramenech nově setkat také s pojmy vycházejícími z moderní empirické filozofie a vznikající umělecké kritiky, a rovněž zaznamenat proměnu stávajícího systému hodnot, včetně nového pojetí pojmu luxusu a jeho ekonomické hodnoty. Prameny svědčí o přetrvávání tradičního raně novověkého vnímání hodnoty díla v kontextu univerzálního symbolického řádu, dokládádají však rovněž počátky osvícenského „odkouzlování světa“ a nahrazování starého způsobu poznávání tajemství světa, stvoření a Boží moudrosti na základě analogie a podobnosti moderním zkoumáním a porovnáním rozdílů a odlišností mezi věcmi na základě empirického vědění.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info