Protoma skládacího stolku/trojnožky (?) z doby římské ze Šlotavy, okr. Nymburk

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

JÍLEK Jan KORÓNIOVÁ Monika

Rok publikování 2017
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Archeologie ve středních Čechách
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Klíčová slova folding tripods/tables; protoma; Roman fine metalwork; melon hairstyle; Roman Period; Central Bohemian Region; district Nymburk
Popis Pravděpodobně v rozmezí let 2014 a 2015 došlo k objevu bronzové protomy - součásti skládacího stolku/trojnožky z doby římské. Protoma byla získána detektorem kovů. Artefakt je nyní v soukromém držení. Autorům tohoto textu bylo umožněno předmět prohlédnout a zdokumentovat. Nález byl učiněn na katastrálním území Šlotava, okr. Nymburk (Fig. 1). Bohužel údaje o jeho přesné lokalizaci nejsou k dispozici. V současné době nelze kriticky rozhodnout zda se jedná o nález sídlištního nebo hrobového charakteru. Protoma římské skládací trojnožky/stolku ze Šlotavy představuje po několika desítkách let další přírůstek této v barbariku zatím vzácné skupiny římských výrobků. Na území bývalého Československa se jedná o pátý doklad tohoto typu památek. Geograficky spadá k. ú. Šlotava do oblasti středočeského Polabí s hustým zasídlením v době římské (přehledově naposledy Droberjar 2002). Zhodnocení protomy je komplikováno nedostatkem přímých analogii. Protoma je ztvárněna do podoby mladé dívky s melounovitým účesem, který byl velmi populární od 1. do 3. století. Melounovitý účes patřil k typickým atributům bohyně Artemis. V případě šlotavského nálezu je však toto ikonografické určení problematické. Chybí nám totiž další atributy, které by je potvrdily. Datace památky byla určena na základě srovnání s výzdobou vybraných typů římských kovových nádob. Můžeme tedy konstatovat, že protoma spadá do časového úseku od poloviny 1. století do konce 2. věku. Toto zjištění vychází především z podobností mezi atašemi typu Dollerup B a popisovanou protomou. Proti mladšímu datování svědčí také rozměry předmětu. Modelace a celková hrubost provedení ukazuje k provinciálnímu prostředí. Zatím však tuto úvahu nemůžeme podpořit nálezy archeologických situací svědčících o výrobě tohoto typu artefaktu. Rovněž distribuční mapy v tomto případě nemohou pomoci. Nezbývá než vyčkat dalších nálezů, které by dataci a případnou provenienci upřesnily.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info