Zdraví, sport a tělesná cvičení seniorů v řecko-římské antice

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KOUŘIL Jiří

Rok publikování 2017
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis V řecké antice byl kladen obrovský důraz na „sport“. Tento zpočátku sloužil jako příprava k boji a součást náboženských obřadů, později se však začal vyčleňovat a osamostatňovat až si prošel (obzvláště díky komercializaci) profesionalizací. Tehdy se z něj vytratily původní vyšší ideály a antický „sport“ se výrazně přiblížil tomu současnému. Přesto však mnozí (zejména filosofové) na „sport“ stále nahlíželi jako na vhodnou součást života a kritizovali neúměrné přetěžování těla, profesionalizaci a životní způsob tehdejších atletů, který se omezil jen na trénink, spánek a jídlo. Tito doporučovali zdravý pohyb dětem, mládeži, dospělým i seniorům. Vždy samozřejmě v jiné podobě. Plútarchos z Chairóneie zdůrazňoval nutnost cvičení i ve stáří. Senioři podle něj neměli zanedbávat pohyb ani tělesný výcvik; zakázáno měli kupř. skákat do dálky, házet diskem či šermovat zbraněmi, naopak vhodné pro ně byly různé pohyby, procházky, lehké hry s míčem a udržování tělesné teploty a cvičení dechu a také vedením rozhovorů, nesměli ale propadnout naprosté nečinnosti a vychladnutí. Platón se s naprostou většinou řeckých filosofů domníval, že se k péči o duši i tělo hodí jakýkoliv věk. I Aristotelés doporučoval cvičení bez ohledu na věk, přitom měla být cvičiště rozdělena podle věku, což nasvědčuje tomu, že navrhoval různá cvičení pro děti, dospělé a starší osoby, jejichž cvičiště mělo být na náměstí blízko úřadů. Naopak např. Theofrastos, žák Aristotela, vzdělávání a tělesné aktivity starších lidí kritizoval. V římském „sportu“ se také vyskytlo několik výjimek, kupř. oba největší agitatores (vozatajové). Gaius Appuleius Diocles z Hispánie soutěžil do 42 let a Porfyrius/ Calliopas z Libye v Byzantské říši dokonce do svých 60 let. Sice neexistuje žádný spis o sportu seniorů v antice, ale díky několika zmínkám si můžeme udělat poměrně hodnověrný obrázek o tom, jak tito žili, a jaké „sporty“ pro ně byly považovány za vhodné.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info