Running as an Authentic Possibility of Being
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Reflecting on Modern Sport in Ancient Olympia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Sport a aktivity volného času |
| Klíčová slova | running; retention; protention; historicity; evarydayness; within-time-ness |
| Popis | Běh představuje jednu z nejprostších a nejpřirozenějších záměrných pohybových aktivit již od nepaměti. V perspektivě filosofie sportu může být fenomén běhu jako nabídka přijatelné možnosti, jak si udržet znaky lidskosti (prostřednictvím fenoménů jako je autenticita, integrita a temporalita). Vedle nezbytných nároků na fyzický výkon může být běh nahlížen I jako mentální aktivita. Husserlova deskripce procesů retence a protence poskytuje jistý model pro temporální uchopení fenoménu běhu. V Heideggerově konceptu temporality můžeme běžce vnímat ve třech modech – historicity, každodennost a nitročasovost. Jistý (zjednodušený) model přesunu od fundamentální ontologie k praktickému chápání těchto modů nám může posloužit spíše ve smyslu struktury a kategorizace. Nehledě na komplexní charakter celého problému, můžeme tak zkoumat běh ve třech následujících aspektech: 1) jako objekt historického zkoumání (tvořivý prvek historie, 2) coby prvek každodennosti (proces tréninku, tvorba hodnot založených na vytrvalosti a houževnatosti a 3) jakožto aspekt nitročasovosti (redukce fenoménu běhu na jeho umístění v běžném (měřitelném) časovém rámci. Snaha o únik z pasti instrumentality a z naší přrizené tendence upadat do nitra času představuje možnost pro hledání autentických modů bytí. Tato kapitola se pokouší ilustrovat tuto možnost na třech konkrétních příkladech z běžeckého prostředí. |