Raní Indoevropané v Centrální Asii a Číně. Kulturní vztahy v zrcadle jazyka

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

BLAŽEK Václav SCHWARZ Michal

Rok publikování 2017
Druh Odborná kniha
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Kniha přináší nové výsledky výzkumu vztahů a vývoje jazyků v Centrální Asii a Severozápadní Číně. Po přehledu a nových poznatcích o historii tocharských jazyků a populací je nově přezkoumána vzájemná tocharsko-čínská lexikální výměna (v mnoha případech jde o zcela nové návrhy výpůjček) a další případy slov méně jistého původu nebo výpůjček z/do jiných jazyků. Dále byly přezkoumány a navrženy nové etymologie tocharských jmen kovů (mědi, olova, stříbra, zlata, železa). V další části jsou analyzovány stopy indoevropských toponym v altaizované Centrální Asii a navíc sinizované Tarimské pánvi (Aral, Balchaš, Amudarja/Oxus, Zaravšan, Syrdarja/Iaxartes, Ili, Tarim, Lop Nur, Bagrash/Bostan, Barköl, Qilian/Kunlun, Pamir). Nejrozsáhlejší část knihy prezentuje výsledky výzkumu klasifikace tocharských a íránských jazyků v rámci indoevropské rodiny a vnitřní vývoj obou větví. Hlavní přínosy: nový vlastní model vývoje a genetické klasifikace íránských jazyků s přehledy dosavadních modelů divergence, lexikostatistické analýzy tocharských a íránských jazyků se závěry o jejich divergenci a podrobná analýza vývoje íránské větve. Závěry potvrzují relativní chronologii rozpadu indoevropské jazykové rodiny. Podle lexikostatistické i gramatické analýzy představují anatolské jazyky první a tocharské jazyky druhou oddělenou větev. Etymologická studie starých toponym Centrální Asie a Severozápadní Číny přináší svědectví o tocharském a íránském původu mnoha jmen, která se musela šířit dříve než pozdější turkická a čínská jména. Nejvýchodnější hranicí tocharských a íránských toponym je čínská provincie Gansu. Nové výsledky studií vzájemných výpůjček dokládají mnohem intenzivnější tocharsko-čínskou jazykovou výměnu; i vliv íránských jazyků na oba tocharské idiomy a čínštinu byl silnější, než se dříve předpokládalo. Přílohy: tabulky s lexikálními podklady glottochronologických analýz; přehledy vývojových stadií čínštiny, sinitických, sino-tibetských, uralských a turkických jazyků; bibliografie.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info