| Popis |
Cílem práce bylo zjistit vliv pohybových aktivit na snížení stresu u seniorů, kteří se pravidelně účastní lekcí tělesných cvičení a poukázat na pozitivní působení tohoto cvičení. Metody. Výzkumný soubor tvořilo celkem 202 seniorů ve věku 64 – 78 roků. Z toho 102 seniorů pravidelně cvičilo v rámci programu Pohybového studia pro seniory pořádaného Univerzitou 3. věku VUT v Brně a dalších 100 nestudovalo a žádný z nich pravidelně necvičil. Úroveň stresu jsme měřili pomocí Testu stresu (Selye, 1993, Křivohlavý, 2001) a hledali jsme rozdíly v úrovni stresu mezi seniory, kteří pravidelně cvičí a mezi necvičícími seniory. Závislosti jsme porovnávali u věku, u doby strávené v důchodu a u jednotlivých fyziologických obtíží, které se stresem souvisejí. Ke statistickému vyhodnocení získaných výsledků jsme použili Pearsonův korelační koeficient a věcné hodnocení. Výsledky. Ze získaných výsledků vyplývá, že senioři, kteří navštěvují pravidelně Pohybové studio, jsou méně stresováni, než senioři necvičící. Vykazují nižší míru v pásmu mírného stresu v průměru 4,5 bodu (muži vykazují mírně vyšší hladinu stresu – 5 bodů, než ženy – 4 body). Necvičící senioři se pohybují v pásmu středního stresu v průměru 8,1 bodu (muži vykazují vyšší hladinu stresu – 8,3 bodu, než ženy – 7,9 bodu). Zjistili jsme, že čas strávený v důchodu statisticky významně neovlivňuje úroveň stresu u seniorů (0,05 % hladina významnosti). Výsledky poukázaly na to, že hlavními stresory v seniorském věku jsou zejména fyziologické faktory. Ty se podílejí na úrovni kvality života a způsobují často vleklá onemocnění, zejména onemocnění pohybového aparátu. Čas strávený v důchodu statisticky významně neovlivňuje úroveň stresu u seniorů. Senioři necvičící, kteří vykazují vyšší hladinu stresu, si nejvíce stěžují na kardiovaskulární potíže, potíže s nechutenstvím a urologické potíže. Shrnutí. Výzkum prokázal, že senioři, kteří se pravidelně věnují pohybovým aktivitám, jsou méně stresováni, než senioři necvičící
|