Pečují čeští optimisté o své zdraví aktivněji? Hlavní výstupy dekády výzkumů vztahu mezi optimismem a chováním souvisejícím se zdravím
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek se věnuje vztahu optimismu/pesimismu ke zdraví, ke zdravotním steskům a k chování, které se zdravím souvisí. Teoretický přehled je doplněn prezentací nejvýznamnějších výstupů řady výzkumných studií, které autorka společně se spolupracovníky zpracovávala jako řešitelka v rámci tří na sebe navazujících projektů podporovaných Grantovou agenturou ČR. Výsledky získané na souborech českých respondentů (N=4501; N=1617; N=1252) jsou doplněny aktuální dílčí studií, která ověřuje prokazatelnost vztahu mezi dispozičním optimismem a jednotlivými komponentami chování souvisejícího se zdravím u dospělých respondentů v ČR (N=88) a v USA (N=88). Ve světové odborné literatuře je větší míra optimismu spojena s větší aktivitou obecně i specificky ve vztahu k vlastnímu zdraví (Ylöstalo, 2003; Giltay, 2007; Posadzki, 2010). U českých dospělých respondentů se nám ani v jednom výzkumném projektu nepodařilo tento vztah plně prokázat, dispoziční optimismus je opakovaně v průkazném vztahu pouze ke komponentě „péče o duševní hygienu“. U amerických respondentů dispoziční optimismus významně koreluje rovněž s komponentou „péče o duševní hygienu“ a navíc i s komponentami chování „zdravá výživa“, „užívání návykových látek“ a „prevence“. Tyto výsledky poukazují na kulturní podmíněnost ověřovaných vztahů, být optimistou či pesimistou v ČR neovlivňuje tolik péči o zdraví, významnějšími prediktory se jeví být dispoziční a demografické charakteristiky. |
| Související projekty: |