PSl. *plugъ < WGmc. *plōgu-/*plōga- < Celt.?

• Autoři: BLAŽEK Václav
• Rok publikování: 2016
• Druh: Další prezentace na konferencích
• Fakulta / Pracoviště MU: Filozofická fakulta
• Popis: Článek pojednává o vzájemném vztahu a primárním zdroji slovanského slova *plug7 a západogermánského *plo:gu-/*plo:ga- “pluh”. Stará myšlenka keltského původu vedoucí k předalpskému galskému *plowu- “pluh” a *plowu-ambio-ra:ti: “dvoukolový pluh” byla podrobena detailní etymologické analýze. U-kmen *plowu- je odvoditelný z keltského slovesa *kwleu-, které pokračuje ve staroirském cloid “otáčí se (zpět), převrhává, mění”, jež je příbuzno řeckému poleúo: “otáčím se; obcházím” (intr.); “převracím půdu pluhem” (tr.) < *kwol-eu-yo, vedle řeckého poléo: “jdu kolem, obcházím, převracím půdu pluhem, orám”; latinského colere “žít, obývat, pěstovat, kultivovat, hospodařit”. Předalpské galské *plou?u-, původně snad “převracení {půdy}”, bylo během prvních stolet po Kr. romanizováno do podoby plo:vum, na konci 6. st. převzato Langobardy a kolem roku 600 rozšířeno do Bavorska, kde slovo bylo transformováno do podoby *plo:gu-/*plo:ga- v souhlase s Vernerovým zákonem. Tato forma se pak šířila na sever do dalších západogermánských kmenových dialektů během 7. st. a na východ, podél toku Dunaje ke korutanským a pannonským Slovanům, kteří výraz dále rozšířili mezi vzdálenější slovanské dialekty, patrně během 7.-8. st.

Související projekty

• Altajská hypotéza - argumenty, protiargumenty a jejich precizace