Vliv nikotinu a etanolu na acetylcholinem aktivovanou složku inward rectifier draslíkového proudu

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

VEJMĚLEK Adam KULA Roman MATEJOVIČ Peter ŠVECOVÁ Olga BÉBAROVÁ Markéta

Rok publikování 2016
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Úvod: Kouření a konzumace alkoholu jsou asociovány s mnoha negativními zdravotními důsledky včetně vzniku arytmií, nejčastěji fibrilace síní (FS). V patogenezi FS hrají významnou roli mimo jiné i změny draslíkového inward rectifier proudu citlivého na acetylcholin IK(Ach), který se skládá z konstitutivně aktivní a acetylcholinem aktivované složky. Cíle: Cílem práce byla analýza a porovnání změn acetylcholinem aktivované složky IK(Ach) v přítomnosti nikotinu a etanolu v klinicky relevantních koncentracích. Metody: Měření proudu bylo prováděno metodou whole cell patch clamp (v režimu vnuceného napětí) na enzymaticky izolovaných síňových srdečních buňkách potkana kmene Wistar. Studovaný proud byl aktivován 3 µM acetylcholinem. Výsledky a diskuze: Nikotin byl aplikován ve dvou klinicky relevantních koncentracích 40 a 400 nM. V přítomnosti 400 nM nikotinu jsme pozorovali převážně inhibici acetylcholinem aktivované složky IK(Ach), v průměru o 28,9 ± 12,8 % při -110 mV a o 8,9 ± 7,5 % při -50 mV. Po aplikaci 40 nM vykazovaly změny studovaného proudu již jasně duální charakter. U části měřených buněk byla patrná inhibice proudu, konkrétně o 34,7 ± 10,2 % při -110 mV a o 17,7 ± 6,7 % při -50 mV, podobně jako u většiny buněk v přítomnosti 400 nM nikotinu. Zajímavé bylo, že inhibiční reakce nastávala u buněk s velkým proudem v kontrolních podmínkách. Naopak u buněk s malým proudem v kontrolních podmínkách docházelo k aktivaci proudu (o 13,9 ± 2,1 % při -110 mV a o 31,1 ± 10,8 % při -50 mV). Duální vliv obdobného charakteru (včetně závislosti reakce buňky na velikosti kontrolního proudu) byl pozorován i po aplikaci 20 mM (~0,9 ‰) etanolu: inhibice o 28,9 ± 6,8 % při -110 mV a o 21,5 ± 9,8 % při -50 mV, aktivace o 67,8 ± 21,8 % při -110 mV a o 81,7 ± 31,0 % při -50 mV. Získané výsledky ukazují, že nikotin i etanol v klinicky relevantních koncentracích ovlivňují acetylcholinem aktivovanou složku IK(Ach). Pozorovaný duální vliv těchto látek na studovaný proud by mohl přispívat ke změnám elektrofyziologie síňového myokardu po kouření a konzumaci alkoholu známým z klinické praxe.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info