Naujas požiúris i Krisijono Donelaičio "Metu" kompozicija
| Název česky | Nový pohled na kompozici "Ročních dob" Kristijonase Donelaitise |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Kristijono Donelaičio reikšmés |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | Donelaitis; Donalitius; Lithuanian literature; Lithuania; Baltic languages; Baltic literatures; philology; literature; composition; text structure |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V příspěvku jsou shrnuty hlavní závěry několikaletého výzkumu autora na téma kompoziční výstavby „Ročních dob“ Kristijonase Donelaitise. Po stručném představení východisek dvou nejvlivnějších kompozičních koncepcí tohoto díla - Rhesovy (formulované roku 1818) a Nesselamanovy (1869) - následuje analýza jejich slabých míst a návrh syntetizujícího pohledu na „Roční doby“, jež dvě zmíněné koncepce (zdánlivě nemající žádné styčné body) propojuje do nového konceptu. Textová a kompoziční koheze „Ročních dob“ je zde zvažována nikoli jako neměnný parametr celého díla, nýbrž jako dynamický jev, jemuž jsou typické značné fluktuace. Jednak se tu projevují rozdíly (a) v míře kompoziční koherence mezi paradigmatickou a syntagmatickou rovinou textu, (b) jsou zřetelné diference v síle kompoziční kontroly textu v závislosti na rozsahu zvažovaného fragmentu: (a) paradigmatická výstavba „Ročních dob“ je nesmírně symetrická a stabilní, staví na protikladu dvou etických konceptů – ctnosti a neřesti – a v sémantickém plánu je naprosto neměnná v celém rozsahu „Ročních dob“, kdežto syntagmatická výstavba textu je mnohem méně důsledná, postrádá makrokompoziční přesah a jasně definovanou linearitu vyprávění; (b) Donelaitis dokonale ovládá kompoziční strukturu svého textu v menším textovém rozsahu (zpravidla nepřesahujícím tři scénické obrazy), ale nemá žádné kompoziční schéma, které by definovalo a usouvztažňovalo jednotlivé částí textu v makrokompozičím měřítku. |
| Související projekty: |