Připravenost norských základních škol na práci s dětmi přistěhovalci z pohledu učitelů a norské legislativy: inspirace pro českou situaci?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Cílem příspěvku je popsat a charakterizovat současný stav přijímání a vzdělávání dětí přistěhovalců v norských základních školách, poukázat na charakteristické rysy norského vzdělávacího systému ve vztahu k vzdělávání přistěhovalců a seznámit se současnými výzvami, kterým v této oblasti čelí norský vzdělávací systém. Jelikož se jedná o prezentaci skandinávského prostředí, které je tradičně známo svým důrazem na společenskou rovnost a relativní úspěšností v přijímání cizinců, mohou být výsledky inspirativní pro české prostředí. Vzdělávání dětí cizinců se vzhledem k současné migrační situaci stává aktuálnější pro stále více zemí, což vyžaduje změny ve vzdělávacích politikách. Mluvíme-li o setkávání kultur, nelze se vyhnout pojmům: asimilace, segregace a integrace (Meglitsch, 1985), i pro tento příspěvek jsou proto teoretickými východisky. Vztáhneme-li pojetí integrace do norských škol, uvidíme, že je diskutován koncept tzn. školy společné kultury (či multikulturní školy), (Hauge, 2014). Předpokladem pro takové označení je přítomnost minoritních žáků. V Norsku se dnes obecně mluví o dvou typech škol: o těch orientovaných na problém a o školách orientovaných na prostředky (multikulturní školy). Kladu si následující výzkumnou otázku: Jak jsou norské školy připraveny na vzdělávání dětí přistěhovalců z pohledu učitelů a norské legislativy? Kvůli povaze hlavní výzkumné otázky bylo použito kvalitativního přístupu (Bryman, 2008, Denzin & Lincoln, 2003) a tří technik sběru dat:analýza dokumentů, polostrukturované rozhovory s řediteli a učiteli základních škol a pozorování v hodinách běžné norštiny, speciální výuky norštiny pro cizince a v hodinách norštiny pro nově příchozí žáky přistěhovalce bez znalosti norštiny. |
| Související projekty: |