Lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2015 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Thayensia |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Botanika |
Klíčová slova | gradient analysis;phytosociology;plant recording;south-western Moravia;vegetation classification |
Popis | Za účelem dokumentace a intepretace variability lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí bylo zapsáno 150 fytocenologických snímků, které byly následně klasifikovány pomocí shlukové analýzy. Celkem bylo rozlišeno jedenáct vegetačních typů. Vůdčí lesní společenstvo oblasti představují floristickyfádnímezofilníacidofilnídoubravy, v jejichž bylinném patře převažují běžné lesní acidofyty, místy však mohou být významně zastoupeny i nitrofilní druhy. Na výslunných svazích budovaných granitoidy jsou vytvořeny teplomilné acidofilní doubravy,které se často vyznačují druhově bohatým podrostem s teplomilnými acidofilními a acidotolerantními prvky.Na skalnaté partie svahů říčních údolí jsou vázány druhově spíše chudé porosty skalních acidofilních doubrav. Zejména na sprašemi pokrytých plošinách v okolí Moravského Krumlova se vyskytují floristicky pestré xeromezofilní subacidofilní doubravy vyznačující se přítomností druhů teplomilných doubrav, dubohabřin a někdy i druhů bezkolencových luk. Pro výslunná stanoviště na bazických substrátech, zejména na spraších, jsou charakteristické porosty šipákových doubrav s výskytem mnoha teplomilných bazifilních prvků. Na živinami bohatších mezických stanovištích byly zaznamenány eutrofní dubohabřiny, včetně některých teplomilných typů. Na plošinách a stinných svazích budovaných minerálně chudými granitoidy se lze místy setkat s mezotrofními dubohabřinami. Pro stinné balvanité svahy říčních údolí jsou charakteristické suťové lesy. V aluviích vodních toků, zejména Jihlavy a Rokytné, lze místy nalézt lužní lesy. Pravděpodobně pouze dočasná sukcesní stadia představují březiny vyvinuté na plošinách v centrální části Krumlovského lesa. Výsledky gradientových 46 analýz naznačily, že hlavní gradient v druhovém složení studované vegetace je spojen s úživností stanoviště. |
Související projekty: |