| Popis |
Primárním cílem studie bylo zjistit nemocniční smrtnost u pacientů, u kterých byla izolovaná fraktura proximálního konce femuru řešená operačně. Sekundárním cílem bylo zjistit, zda u těchto pacientů existuje nezávislý prediktor nemocniční smrtnosti. Retrospektivní observační monocentrická studie pacientů operovaných se zlomeninou proximálního konce femuru v letech 2011 a 2012 ve Fakultní nemocnici (FN) Brno PROXIMORT. Kromě primárního a sekundárního cíle studie byla hodnocena také 30denní a celková jednoroční smrtnost souboru a vliv sledovaných parametrů na smrtnost. Sledovanými parametry byly věk a pohlaví pacienta, ASA skóre, čas od úrazu k operačnímu řešení (hod.), operační řešení v denní (7-20 hod.) či noční (20-7 hod.) dobu, typ podané anestezie (celková vs. neuroaxiální), vstupní hladina hemoglobinu a hematokritu, aplikace transfuzních přípravků a vazopresorů peroperačně, erudice anesteziologa a operatéra. K hodnocení vztahu nemocniční smrtnosti a sledovaných charakteristik bylo použito modelování pomocí jednorozměrné logistické regrese a poměru šancí s použitím softwaru SPSS 22 (IBM, USA). Celkem byla získána data od 414 pacientů, zařazeno bylo 369 pacientů (muž, n=91, žena, n=278). Pro nesplnění vstupních kritérií bylo vyřazeno 45 pacientů (nejednalo se o izolované poranění). Nemocniční smrtnost byla 6,5 % (n=24), 30denní byla 8,4 % (n=31) a celková smrtnost souboru byla 35,8 % (n=132). Statisticky významný vliv na nemocniční smrtnost má vyšší věk pacienta v den operace (p=0,013), rizikovost podle ASA 3 a více (p=0,002) a podání celkové anestezie (p=0,043). Na 30denní smrtnost pak vyšší věk v den operace (p=0,012), rizikovost dle ASA 3 a více (p<0,001), celková anestezie (p<0,001), vyšší hmotnost pacienta (p=0,028), vyšší BMI (p=0,006) a podání vazopresorů peroperačně (p=0,023). Nezávislým prediktorem nemocniční smrtnosti byl shledán vyšší věk pacienta, klasifikace perioperačního rizika ASA 3 a více a podání celkové anestezie oproti neuroaxiální.
|