Pilotní projekt ambulantně řízeného tréninku u pacientů s chronickým systolickým srdečním selháním ve FN Brno

Dosbaba,  Filip; Baťalík,  Ladislav; Žurková,  Petra; Felšőci,  Marián; Vysoký,  Robert; Ludka,  Ondřej; Špinar,  Jindřich

Pilotní projekt ambulantně řízeného tréninku u pacientů s chronickým systolickým srdečním selháním ve FN Brno

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	DOSBABA Filip BAŤALÍK Ladislav ŽURKOVÁ Petra FELŠŐCI Marián VYSOKÝ Robert LUDKA Ondřej ŠPINAR Jindřich
Rok publikování	2015
Druh	Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
Popis	Cíl: Vhodně nastavená pohybová aktivita by měla být nedílnou součástí komplexní léčby pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Řada mezinárodních studií potvrzuje pozitivní vliv pohybové aktivity na kvalitu života, počet rehospitalizací, ale i na morbiditu. Metodika: Současný projekt probíhá ve spolupráci Rehabilitačního oddělení a Interní kardiologické kliniky FN Brno. Trénink je koncipován jako desetitýdenní, přičemž pacienti dochází k řízené rehabilitaci 2x za týden. Vstupními kritérii jsou anamnéza stabilního chronického systolického srdečního selhání na podkladě ischemické choroby srdeční či dilatační kardiomyopatie delší než 3 měsíce s ejekční frakcí levé komory (EF LK) < 45%, NYHA II-III. Před a po ukončení tréninků je proveden spiroergometrický zátěžový test, šesti-minutový test chůze, jsou stanoveny hladiny natriuretických peptidů (BNP, NT-proBNP), pro objektivizaci subjektivního zlepšení pacienti vyplňují dotazník kvality života. Při stanovení efektivity tréninku a přínosu pro pacienta je kladen důraz především na hodnotu poměru minutové ventilace a výdeje oxidu uhličitého (VE/VCO2slope), jež je považován zahraničními studiemi za silný prognostický ukazatel. Výsledky: Po absolvování desetitýdenního tréninkového programu došlo u stávajících pacientů k redukci symptomů srdečního selhání, k adekvátnímu zlepšení parametrů vrcholové spotřeby kyslíku (VO2peak) i VE/VCO2slope. Studie je však na počátku, je proto třeba přínos tréninku sledovat dále na větším počtu vhodných pacientů. Závěr: Podle dosavadních výsledků naší pilotní studie můžeme naznačit, že vhodně nastavená kardiovaskulární rehabilitace je pro pacienty s CHSS přínosná. Projekt je podpořen projektem MZ ČR koncepčního rozvoje výzkumné organizace 65269705, dále je tato studie součástí projektu FAR NHL.