Soil fauna across Central European sandstone ravines with temperature inversion: From cool and shady to dry and hot places
Název česky | Půdní fauna v příčných profilech pískovcových soutěsek s teplotní inverzí ve střední Evropě: od míst chladných a stinných po suchá a horká |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2014 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Applied Soil Ecology |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0929139313003016 |
Doi | http://dx.doi.org/10.1016/j.apsoil.2013.11.014 |
Obor | Ekologie - společenstva |
Klíčová slova | soil fauna; ravines; gorges; environmental gradients; species richness; drought |
Popis | Pískovcové masivy se svými hlubokými soutěskami nabízí možnost studovat organismy podél strmých gradientů prostředí. V letech 2008-2010 jsme studovali mnoho skupin půdní fauny podél transektů napříč třemi soutěskami v labských pískovcích Národního parku České Švýcarsko. Každý transekt sestával z pěti odběrních míst: protilehlé hrany a střední polohy svahů jakož i dno soutěsky. Soutěsky se vyznačovali zvláštním mikroklimatem s výskytem teplotní inverze. Obecně měli chladnější a vhlčí dna také méně kyselou půdu, která obsahovala méně uhlíku ale byla obohacená opadem listnatých stromů a bylin. Na ostatních pozicích podél transektů se nacházely porosty smrku (střední svah) a borovice (hrana) se surovým humusem, na hranách silně vysychavé. Společenstva půdních živočichů se výrazně lišili v závislosti na poloze podél transektu. Na dnech soutěsek se nacházela rozmanitá fauna včetně bohaté makrofauny. Silná organická vrstva kyselých půd na svazích a hranách hostila chudší faunu, důležití rozkládači jako roupice, pancířníci a mikrobivorní hlístice zde však dosahovali vysokých populačních hustot. Tyto byly zpravidla vyšší na svazích, pravděpodobně kvůli tomu, že hrany byly častěji vystavěny suchu. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími složení společenstva byly vertikální poloha v soutěsce a půdní pH. To potvrzuje, že vysoká geomorfologická diversita oblasti, která vede k strmým klimatickým gradientům a heterogenním půdním podmínkám, je hlavní příčinou vysoké biodiversity. Posun ve skladbě společenstva v dolní části soutěsek, který jsme pozorovali po první polovině zkoumaného období, mohl být zapřičiněn letními přívalovými povodněmi. Nárůst frekvence a síly období sucha i bleskových povodní, který předpovídají příslušné scénáře oteplování klimatu, tak pravděpodobně negativně ovlivní půdní faunu soutěsek. |
Související projekty: |