| Popis |
Výkonnostní až vrcholoví běžci (n = 7) byli podrobeni měření výchozí úrovně (pretest) RE na běžeckém páse (Lode Katana, Nizozemí) při rychlostech 8, 10 a 12 km/h, každý stupeň testovacího protokolu trval 5 minut, spotřeba kyslíku byla zaznamenávána poslední 2 minuty dané rychlosti pomocí přístroje Cortex (Metalyzer, Německo). Testování proběhlo za standartních podmínek v laboratoři (teplota 20 °C, relativní vlhkost vzduchu 40 %). Následující den byl absolvován silový trénink plyometrickou metodou, který obsahoval 6 se zaměřením na dolní končetiny. Zatížení na daném cviku trvalo 7 sekund, po kterém následoval dvouminutový odpočinek. Byly provedeny 3 série každého cviku. Po silovém zatížení ihned následovala test RE (posttest). Průměrné hodnoty při rychlosti 8 km/hod byly v 29,96±1,49 ml/min.kg (pretest) resp. 29,67±1,45 ml/min.kg (posttest), při 10 km/h 35,53±2,22 resp. 36,15±2,07 ml/min.kg a při 12 km/h 42,14±2,34 resp. 41,97±2,90 ml/min.kg. Nebyly nalezeny signifikantní (a = 0,05) rozdíly RE (Wilcoxonův párový test) mezi pretestem a posttestem na žádné sledované rychlosti (8 km/h p=0,53; 10 km/h p=0,18; 12 km/h p=0,87). U 2 běžců byly pozorovány pozitivní změny (nižší hodnoty VO2) po aplikaci silového tréninku při všech stupních testovacího protokolu RE, u jednoho běžce došlo k negativním změnám a 3 běžci reagovali smíšeně (některé rychlosti vykazovaly změny pozitivního charakteru, tzn. poklesu VO2, a některé rychlostní stupně vyšší hodnoty VO2). Relativní změny (poměr posttestu a pretestu v procentech) byly 99,1 % (8 km/h), 100,02 % (10 km/h) resp. 99,59 % (12 km/h). Individuální relativní změny byly v intervalu 94,2 až 105,84 % při 8 km/h, 96,43 až 106,34 % (10 km/h) a 91,52 až 103,81 % (12 km/h). Výše uvedené výsledky poukazují na skutečnost, že akutní změny RE vyvolané silovým tréninkem (plyometrická metoda)vytrvalců nejsou zřejmé, statisticky nevýznamné a diskutabilní.
|