Strukturně-funkční studium lektinu PHL z Photorabdus asymbiotica a jeho význam v patogenezi

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Středoevropský technologický institut. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

JANČAŘÍKOVÁ Gita KOMÁREK Jan DEMO Gabriel WIMMEROVÁ Michaela

Rok publikování 2014
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Středoevropský technologický institut

Citace
Popis Lektiny tvoří významnou skupinu proteinů a glykoproteinů, která se díky jejich schopnosti specificky rozpoznávat a reverzibilně vázat glykokonjugáty účastní celé řady fyziologických a patologických procesů. Podílí se například na imunologických reakcích, interakcích buněk v tkáních, ale také na interakcích patogenů s hostitelem, což může být prvotním krokem v rozvoji infekci. V dnešní době mají také velmi široké uplatnění v celé řadě odvětví, jako např. biochemie, buněčná biologie nebo medicína, kde mohou sloužit pro detekci a charakterizaci různých sacharidových komponent glykokonjugátů, izolaci biomolekul, histologická vyšetření, stanovení krevních skupin a další. Náš projekt je zaměřen na studium lektinu PHL z patogenní bakterie Photorabdus asymbiotica, který spadá společně s Photorabdus luminiscens a Photorabdus temperata do rodu Photorabdus. P. luminiscens a P. temperata jsou charakterizovány jako striktně hmyzí patogeny, oproti tomu je P. asymbiotica ještě navíc patogenem lidským způsobujícím především infekci měkkých tkání. PHL lektin byl vybrán na základě sekvenční podobnosti s lektinem z P. luminiscens a předpovězené strukturní podobnosti s lektiny z tzv. AAL rodiny, které se vyznačují svojí specifitou k fukose. Do této rodiny patří např. lektin z Aleuria aurantia, který inhibuje opravu epitelií, nebo lektin z Ralstonia solanaccearum, který je jedním z klíčových faktorů virulence tohoto rostlinného patogena. Pro strukturní a funkční charakterizaci PHL lektinu byla využita celá řada metod: resonance povrchového plasmonu, isotermální titrační kalorimetrie, analytická ultracentrifugace, hemaglutinace, rentgenostrukturní analýza a další. Díky nim byla určena nejen sacharidová specifita lektinu, ale také jeho struktura, která odhalila přítomnost 14 možných vazebných míst. Oproti lektinům z AAL rodiny, které jsou charakteristické strukturou šestilopatkového beta-propeleru, je PHL lektin unikátní a obsahuje těchto lopatek sedm.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info