Plazmatické hladiny thiaminu v těhotenství jsou snížené u žen s gestačním diabetem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Thiamin (vitamin B1) resp. jeho aktivní forma difosfát (TDP) se významně podílí na regulaci metabolizmu glukózy, protože je kofaktorem několika enzymů, např. pyruvátdehydrogenázyy, ?-ketoglutarátdehydrogenázy či transketolázy (TKT). Do buňky se dostává pomocí specifických thiaminových transportérů THTR1 (kódovaný genem SLC19A2) a THTR2 (gen SLC19A3). V buňce je aktivován enzymem thiaminpyrofosfokinázou (TPK1). Bylo prokázáno, že u diabetu dochází ke změnám metabolizmu thiaminu, které se mohou uplatňovat při vzniku a progresi mikrovaskulárních komplikací diabetu, především dysfunkcí potencionálně protektivní metabolické dráhy - neoxidativní větve pentózového cyklu, v němž působí TKT jako klíčový enzym. Předpokládáme, že podobné abnormality by mohly hrát roli i při vzniku gestačního diabetu (GDM). Není nic známo o event. abnormalitách thiaminového metabolismu u gestačního diabetu a jeho vztahu k tíži a event. persistenci poruchy postpartum. Cílem práce bylo studovat thiaminový status (plazmatický thiamin, erytrocytární TDP, aktivitu TKT) a variabilitu v genech kódujících thiaminové transportéry u těhotných žen s a bez GDM a efekt těchto parametrů na glukózovou toleranci ante- a postpartum. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 167 těhotných žen, z toho 97 s GDM a 70 zdravých. GDM byl diagnostikován na základě výsledků oGTT mezi 24. a 28. týdnem gravidit. V tomto období byl rovněž odebrán vzorek periferní krve pro stanovení hladin thiaminu a TDP pomocí HPLC, stanovení enzymové aktivity TKT kinetickou metodou a izolaci DNA pro genotypizaci celkem 10 SNPs v genech SLC19A2 a SLC19A3 (TaqMan Assays, Applied Biosystems). U všech GDM pacientek a podskupiny 29 zdravých těhotných žen byl opakován oGTT po šestinedělí a opětovně stanoven thiaminový status. Výsledky: V obou skupinách – GDM a non-GDM – byly koncentrace thiaminu významně nižší v 2. trimestru gravidity než po porodu (P<0.001 a 0.02, Wilcoxon), přičemž ženy s GDM měly oproti non-GDM signifikantně nižší hladiny thiaminu v těhotenství (P=0.01, Mann-Whitney), po porodu se hladiny nelišily. U žen s GDM korelovala koncentrace thiaminu v 2. trimestru těhotenství s před-gestačním BMI (r=-0.25, P=0.01) a glykemií ve 120.min v oGTT (r=0.3, P=0.002), u non-GDM žen ne. Nenalezli jsme vztah mezi genotypy žádného ze studovaných SNP a hladinami thiaminu (P>0.05, Kruskal-Wallis ANOVA). Závěr: Zjistili jsme, že GDM je v době své diagnózy spojen s významným deficitem thiaminu. Zda se jedná o důsledek diabetu nebo jeho patogenetický faktorů je třeba dále studovat . Poděkování: IGA MZ ČR NT13198 |
| Související projekty: |