KAPLE ZVANÁ CYRILKA NA VELEHRADĚ – NOVÉ POZNATKY K JEJÍ STAVEBNÍ HISTORII
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Slovácko : společenskovědní sborník pro moravsko-slovenské pomezí |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.academia.edu/4713628/KAPLE_ZVANA_CYRILKA_NA_VELEHRADE_-_NOVE_POZNATKY_K_JEJI_STAVEBNI_HISTORII_Chapel_Called_Cyrilka_in_Velehrad_-_New_Facts_About_its_Building_History |
| Klíčová slova | Velehrad, cistercian monastery, The chapel, Cyrilka (originally consecrated to Holy Body and Blood) |
| Popis | Kaple zv. Cyrilka (původním zasvěcením Těla a krve Páně, od r. 1863 Zjevení Páně) je nenápadnou stavbou, nalézající se v blízkosti monumentální velehradské baziliky. Počátky stavby kaple jsou různými badateli kladeny do období před, či po polovině 13. století. Její dnešní podoba je z velké části dána regotizací, provedenou v 19. století. První archeologický průzkum tohoto objektu proběhl v roce 1907 v souvislosti s výměnou dlažby, kdy byly poprvé zachyceny základy starších stavebních konstrukcí, které diágonálně probíhaly pod kostelíkem . V rámci stavebních úprav v roce 1937 došlo v presbytáři k výměně podlahy, přičemž byly intaktní vrstvy sníženy do hloubky dvou metrů ke spodní úrovni základů. Tímto výzkumem se podařilo opět odkrýt průběh zdi orientované ve směru JV – SZ, která vedla pod presbytářem v hloubce jednoho metru. V roce 2012 v souvislosti s projektem „Velehrad – centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy“, jehož cílem je rehabilitace areálu bývalého cisterciáckého kláštera, došlo i ke stavebním a terénním zásahům v exteriéru i interiéru Cyrilky. Na základě archeologického výzkumu bylo prokázáno, že stavbě dnešního chrámu předcházela stavba poměrně subtilní, kamenné a relativně mělce založené zdi. Zde je nutno vzít v úvahu průběh doposud stojící ohradní zdi, která probíhá na západní i východní straně chrámu, který se evidentně kryje s průběhem nalezeného torza pod presbytářem. S největší pravděpodobností se tedy můžeme domnívat, že před výstavbou Cyrilky zde probíhala ohradní, kamenná, cca 80 cm široká zeď, vymezující širší areál kláštera. Ta byla vybudována nejpozději kolem 1. pol. 13. století. Dále byl průzkumu podroben soubor osmi v kameni sekaných architektonických detailů, druhotně použitých ve vnějším líci severní zdi lodi. Tyto bloky můžeme spojit s existencí dnes zaniklého ostění fasádního otvoru, s největší pravděpodobností dveřního. Podle jejich charakteristického tvaru a analogií je můžeme datovat do 2. pol. 13. století. Nejspíše se jedná o pozůstatky portálu, situovaného původně v západním průčelí kaple. K jejich druhotnému zazdění do líce zdiva severní zdi kaple Zjevení Páně došlo nejdříve po roce 1421, kdy mohla být tato stavba silně poškozena husitským pleněním. Pravděpodobnější je jejich druhotné zazdění v rámci jedné z novověkých přestaveb. |
| Související projekty: |