Kořenový a foliární příjem, translokace a distribuce 14C-FLT u hrachu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Rizikovost zatížení vegetace organickými polutanty nemůže být objektivně hodnocena pouze na základě úrovně znečištění prostředí bez znalosti jejich osudu v rostlinách - příjmu (kořenovým systémem nebo nadzemními částmi), translokace, distribuce a akumulace. V případě polycyklických aromatických uhlovodíků, které jsou v rostlinných buňkách navíc i transformovány, je vhodnou metodou studia využití sloučenin značených stabilními nebo radioaktivními izotopy. U desetidenních rostlin hrachu byl již po 2 hodinách expozice prokázán příjem 14C-fluoranthenu jak kořenovým systémem z živného roztoku, tak i přes povrch listů, a následná bazipetální, resp. akropetální translokace 14C-aktivity do ostatních částí rostliny. Úroveň 14C-aktivity při kořenovém příjmu klesala v pořadí: báze a apex kořene (11%) > báze stonku (0,18%) > apex stonku (0,12%) > střed stonku (0,10%). Při foliárním příjmu nejvyšší hladina 14C-aktivity byla zjištěna v kontaminovaném listu (50%) a její úroveň klesala v pořadí střed stonku (0,4%) > báze stonku (0,2%) > apex stonku (0,1%) > báze kořene (0,05%) > apex kořene (0,01%). S prodlužující se dobou expozice se 14C-aktivita ve všech částech rostlin zvyšovala. Po 72 hodinách foliární expozice však apikální část primárního kořene obsahovala v poměru k sušině srovnatelnou hladinu 14C-aktivity jako apex stonku. |
| Související projekty: |