Rozšíření invazních neofytů podél toků severovýchodní Moravy a Slezska
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2012 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Zprávy ČBS |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Botanika |
Klíčová slova | Czech Republic;Moravskoslezské Beskydy Mountains;riparian zones;species richness |
Popis | V letech 2007, 2008 a 2009 jsem mapovala výskyt a rozšíření invazních neofytů podél severomoravských toků Morávky, Ostravice, Černé Ostravice, Bílé Ostravice, Baštice, Olešné, Bystrého potoka, Čeladenky a Mohelnice. Prozkoumáno tak bylo 163 říčních kilometrů. Zaznamenala jsem zde celkem 39 druhů invazních neofytů, přičemž nejvíce druhů patřilo do čeledi Asteraceae. Nejčastěji se vyskytujícími druhy byly Solidago canadensis (86 %), Impatiens parviflora (85 %), Reynoutria japonica (66 %), I. glandulifera (60 %), Juncus tenuis (58 %), Erigeron annuus subsp. septentrionalis (57 %) a Epilobium ciliatum (49 %). Druhově nejbohatší byly úseky protékající městy, naopak mimo městskou zástavbu, kde břehy toků nebyly pravidelně udržovány, nabývaly nepůvodní druhy největších abundancí. Studované toky pramení v Moravskoslezských Beskydech a byly mapovány od pramene až k ústí. Největší vliv na druhovou bohatost sledovaných nepůvodních rostlin měla nadmořská výška, s jejímž nárůstem počet invazních neofytů prudce klesal. Stejný vliv měla i přítomnost kaňonu a lesa. Počet invazních neofytů naopak stoupal nejvíce v závislosti na přítomnosti města nebo větších obcí, křovin, štěrkových náplavů, luk či sečených trávníků a se zvětšující se mírou regulovanosti toku. Počet sledovaných druhů rostl se zvyšujícím se počtem biotopů. |
Související projekty: |