DMD/BMD a kardiologické souvislosti Elektro- a mechano-biologie kardiomyocytů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Citace | |
| Popis | Dědičná onemocnění se změnami dystofinového genu jsou přenášena všemi buňkami zasažených pacientů. Mladí muži jsou tímto závažným onemocněním postižení na mnoha úrovních. Avšak i u žen "přenášejících" genetickou změnu se mohou vyvinout srdeční potíže. Na konferenci o DMD/BMD jsme zejména chtěli přiblížit kardiologickou problematiku onemocnění. Svalová dystrofie se vyznačuje postupnou progresí postižení kosterního svalstva, je známo že se jedná majoritně o mechanicko-imunitní poškození. Doposud není u člověka detailně prozkoumán mechanizmus, který u této způsobuje již koncem pubescence srdeční hypertrofii, remodelaci a následně dilataci směřující k srdečnímu selhání. Kardiomyocyty jsou nahrazovány fibrotickou a tukovou tkání, což má za následek změny v srdeční elektrofyziologii a mechanice srdečního stahu. Každý pacient s potvrzenou, nebo zvažovanou DMD/BMD by měl mít bez odkladu iniciální kardiologické vyšetření v době vyslovení základní diagnózy. Nezbytná je pravidelná monitorace srdečního pulsu a krevního tlaku během kontrol a jejich adekvátní terapie umožňuje oddálení srdečního selhání. Diagnosticky je vhodné echokardiografické sledování. V anglosaské literatuře je doporučováno každoročně, nebo maximálně á 2 roky. Vzhledem k četným deformitám hrudníku a obtížnému ultrazvukovému vyšetření je vhodné v případě nejasnosti ohledně srdeční funkce a morfologie doplnění magnetické resonance srdce. Na animálních (MDX). Je možné zkoumat model lidského onemocnění, ale například také efekt transplantace myoblastů. Jejich terapeutický potenciál u člověka byl doposud omezen specifickou imunitní odpovědí příjemce (Karpati et al., 1993, Skuk et Tremblay, 2000). Omezení je dáno také odlišnou elektrofyziologií a mechanikou animálního srdce jako komplexního orgánu. Novou možností poznání svalových dystrofií je in vitro modelování. Významný pokrok v molekulární a buněčné biologii umožňuje poznat onemocnění na úrovni jednotlivých buněk. Zejména se otevřela celá nová kapitola tzv. indukovaných pluripotentních buněk (iPS S. Yamanaka, Nobelova cena 2012). Je možné z dospělých buněk (např. kůže) zpět vytvořit-indukovat "nezralé" a tedy tvárné buňky. Z nich můžeme řízeným procesem vytvořit buňky srdeční, ale také nervové nebo imunitní. Tyto buňky je možné dále studovat a překonat tak nevyhnutelné nedostatky animálních modelů (MDX). Je možné sledovat elektrické a mechanické vlastnosti buněk, stejně tak jako změny v jejich metabolismu a expresi genů. Díky tomu se otvírá nová možnost například testovat vliv již používaných a potencionálních léčiv. Animální studie naznačují důležitost dějů souvisejících s metabolismem vápníku na sarkoplazmatickém retikulu. Právě nově dostupné technologie otevřely cestu k dalšímu studiu v této oblasti, tak aby bylo možné zpomalit, nebo zabránit srdeční selhávání, nejen u nemocných se svalovou dystrofií. |
| Související projekty: |