SNOWBOARDING NA ZIMNÍM VÝCVIKOVÉM KURZU

Bezpečnostní prvky v metodice snowboardingu

Metodika snowboardingu vychází z ověřených metodických postupů „starších“ zimních sportů, především výuky lyžování. Přebírá základní principy, přesto se v ní vzhledem k charakteristice snowboardingu nachází specifika, která je nutno zdůraznit, připomenout a pro zdárný a bezpečný průběh výuky na ně klást důraz.

Kontrola vybavení

Vybavení kontrolujeme vždy před výcvikem, nejlépe ještě v místech, kde je možná i za nepříznivého počasí úprava nebo oprava materiálu. Vzhledem k množství nastavitelných, a tím pádem i povolitelných, součástí zejména vázání kontrolujeme místa vyznačená na obrázku.

Obr. 18

Protože neexistuje bezpečnostní vázání ani zákonné normy o kontrole, je riskem spolehnout se na jakékoli potvrzení o servisu vybavení.

Případné náhradní díly jako matky, šroubky nebo přezky je vhodné mít s sebou, stejně tak jako nářadí k úpravě materiálu. Vzhledem k možné a časté úpravě výzbroje i během nácviku je vhodné vozit základní nářadí s sebou, ovšem pouze malých a oblých tvarů, které nám při případném pádu nezpůsobí zranění.

Protiskluzová podložka

Protiskluzovou podložku nalepujeme před zadní vázání a na suchý snowboard, protože jen tak může plnit svůj úkol a omezovat podkluzování zadní nohy, je-li postavena na prkno.

Obr. 19: Protiskluzová podložka

Podložka výrazně pomůže zejména při jízdě na vleku.

Skupina

Skupinu pro výcvik tvoříme nejlépe do 10 žáků, větší počet je již na úkor kvality výuky. Problémy přichází v chladném a nepříznivém počasí, kdy se díky prodloužené době mezi cvičeními může zvlášť u dětí objevit podchlazení. V žádném případě nesmí počet žáků ve skupině s jedním instruktorem překročit 15.

Obr. 20: Skupina

nahoru

Pohyb k (po) sjezdovce

Ke sjezdovce chodíme organizovaně. Mnohdy to může být i po veřejné komunikaci, tehdy je vhodná přítomnost instruktora na každém konci skupiny. Prkno nosíme s ohledem na ostatní. Pokud je nutná chůze po sjezdovce, chodíme vždy u kraje, za sebou a opět neohrožujeme ostatní.

Obr. 21: Pohyb k (po) sjezdovce

Manipulace se snowboardem

Snowboard nosíme vždy v rukavicích, držíme ho mezi vázáním.

Obr. 22: Manipulace se snowboardem

Máme-li u vázání k dispozici pojistné lanko, tzv. sichrák, omotáváme ho kolem ruky proti případnému ujetí při pádu. Pozici volíme takovou, aby nás při případném pádu co nejméně ohrozila, ideální je nošení vedle těla. Pokud snowboard odkládáme, činíme tak vždy vázáním na sníh.

Pády

Nácvik správné pádové techniky má ve výuce snowboardingu neopomenutelné a nezaměnitelné místo. Umět správně padat patří mezi základní dovednosti. Při nácviku používáme chrániče zápěstí. Pro nácvik vyhledáme místo stranou od frekventovaných míst, musí být rovné a dostatečně prostorné. Skupinu rozmístíme vzhledem k charakteru cvičení tak, aby mezi žáky vznikl bezpečný prostor bez kontaktu při pádu.

Obr. 23: Pád

Vyvarujeme se zejména kolizi s prknem a neustále upravujeme rozestupy.

nahoru

Pád vpřed

Nejprve nacvičujeme pády vpřed. Zdůrazníme snížení těžiště před očekávaným pádem, energii pádu rozložíme postupně na předloktí a malíkové hrany zatnutých pěstí, závěrem zvedáme prkno ze sněhu až do okamžiku kontroly pádu.

Obr. 24: Pád vpřed

Pád vzad

Při nácviku pádů vzad zdůrazňujeme nesedání na ruce. Při pádu opět co nejvíce snižujeme těžiště, tiskneme bradu k hrudníku, balíme trup. Pád zastavujeme položením pokrčených paží vedle těla a opět zvedáme prkno ze sněhu.

Obr. 25: Pád vzad

Terén

Výběr vhodného terénu je jednou z nejlepších prevencí před úrazy a patří mezi základní dovednosti dobrého instruktora. Pro nácvik pádů a rovnováhy potřebujeme rovinu. Pro první klouzání a průpravná cvičení jezdeckých dovedností začátečníků vyhledáme nejprve velmi mírný svah s dojezdem do roviny, později přecházíme na široký mírný svah s minimem ostatních uživatelů.

Obr. 26: Terén

nahoru

Vjetí do sjezdovky

Při výcviku a cvičení jízdních dovedností na sjezdovce organizuje instruktor výuku tak, aby při vjetí do sjezdovky z kraje nedocházelo ke křížení stopy shora přijíždějícím. Vhodné je vypouštění žáků ke cvičení na předem domluvený signál.

Obr. 27: Vjetí do sjezdovky

Při individuálním sjíždění zkontrolujeme před vyjetím situaci na sjezdovce nad sebou pohledem. Na nebezpečné křížení stop dáváme pozor i v místech, kde se sjezdovky spojují nebo při ústí různých spojovacích traverzovacích cest.

Obr. 28: Vjetí do sjezdovky

Zastavování na sjezdovce

Na sjezdovce zastavujeme zásadně při kraji. Vyžaduje-li charakter cvičení nebo situace zastavení ve sjezdovce, řadíme žáky při zastavování pod sebe, aby případným pádem neohrožovali při dojezdu spolužáky a z pozice jezdce přijíždějícího shora zabírali co nejméně místa.

Obr. 29: Zastavování na sjezdovce

Obzvlášť nebezpečné je zastavování pod horizontem, kde i malá terénní nerovnost může sedícího snowboardistu na rozdíl od stejně zastavivšího, ale stojícího lyžaře lehce skrýt.

Obr. 30: pohled shora přijíždějícího

Zastavování těsně za horizontem je nešvar všech uživatelů svahu. Snowboardisté však nepoužívají hole ani jiné opory, musí proto sednout, zmizí ze zorného pole, a srážky s nimi jsou pak pochopitelně častější a diskutovanější než s lyžaři.

Obr. 31: pohled zdola na výše popsanou situaci

nahoru

Nebezpečná jízda po sjezdovce

Jízdě ve skupině se vzhledem k užívání svahu i ostatními uživateli snažíme vyhnout. Pokud to však situace vyžaduje, dbáme na dodržování bezpečných rozestupů po celou dobu jízdy. O skupinové sjíždění přeplněných sjezdovek nebo jejich částí se nepokoušíme, doba a prostor k odvrácení kolize bývají především pro začátečníky neovládající zcela jistě techniku jízdy příliš krátké.

Obr. 32: Nebezpečná jízda po sjezdovce

Od jakýchkoli překážek dodržujeme bezpečný odstup.

Obr. 33

Zvlášť nebezpečná je jízda v blízkosti stromů lemujících okraje sjezdovky a jejich větví.

Obr. 34

Velké množství konfliktních situací s poraněním nastává při náhlém křížení stopy shora přijíždějícím.

Obr. 35

nahoru

Carving

Jízda v řezaném oblouku patří mezi vrcholné zážitky snowboardingu. Pro její nácvik vyhledáme široký, upravený svah s minimem ostatních uživatelů.

Obr. 36: Carving

Charakteristickým znakem carvingu je vyšší rychlost a využití větší plochy sjezdovky. Brzdění se zde provádí jízdou po vrstevnici, tedy pro ostatní uživatele svahu potenciálně nebezpečným náhlým křížením stopy. Nesmíme zapomenout, že „nesnowboardisté“ nevědí o omezeném výhledu snowboardisty do backsidového oblouku vzhledem k jeho specifickému postoji. Zejména ve větších rychlostech může dojít ke konfliktní situaci.

Skoky

Jedním z vrcholů výuky snowboardingu je také nácvik skoků, a to především na překážkách. Veškeré terénní nerovnosti, na kterých skoky provádíme, nejprve osobně prohlédneme, zjistíme stav překážky a možnosti dopadu a dojezdu za ní. Další nájezd na skok zahajujeme až po ujištění se o volném prostoru za překážkou.

Obr. 37: Skoky

Pravidla FIS

Pravidla FIS pro pohyb na sjezdovkách jsou závazná pro všechny uživatele svahu včetně snowboardistů a jsou k nahlédnutí na přehledných tabulích u nástupních stanic vleků a lanovek.