University of Granada

Do Granady jsem přijel španělštinou skoro nepolíben a naivně jsem si myslel, jak si jako student fakulty sportovních studií zvolím pouze praktické předměty a nebudu muset řešit teorii. Bohužel tomu tak nebylo, každý předmět obsahoval část jak praktickou, tak teoretickou a to samé nás pak čekalo u zkoušky. Jediná „záchrana“ byl pro mě předmět Cyklistika, která se vyučovala v angličtině, avšak jezdit každý pátek 50km španělskýma horama za 2,5 hodiny taky nebylo zadarmo a vyvrcholilo to tím, když náš učitel skočil pěti metrový dvojitý air. Naštěstí v Granadě bylo spoustu dalších erasmáků, včetně nyní již mého dobrého přítele z FTVS v Praze, tudíž jsme si hodně pomáhali. Mezi další předměty, které jsem si vybral patřilo Judo, Basketbal, Plavání, Volejbal a Lyžování. Sporty tam byly na velice vysoké úrovni, u některých se dokonce dalo vybrat mezi třemi různými. Většina předmětů z první úrovně, jako třeba moje plavání nebo volejbal, bylo za 4 ECTS kredity, pokročilejší cyklistika nebo basketbal byly za 6. Na Granadě je úžasné to, že se tam dá rozmanitě sportovat celý rok – jezdili jsme na kole a další den už byli na lyžích v pohoří Sierra Nevada, kde škola pořádala zimní kurz lyžování, který byl hrazen univerzitou.

Jak jsem již zmiňoval, v Granadě je jazyk číslo jedna španělština, s angličtinou tam člověk moc nepochodí. Pamatuju si, že jsem si zezačátku zaplatil i nějaké kurzy španělštiny, ale moc mi to nepomohlo, vzhledem k tomu, že jsem většinu času trávil s ostatními studenty Erasmu, kde se mluvilo především anglicky. I tak věřím, že pokud člověk opravdu chce a jede tam s nějakými menšími základy, dá se španělština za jeden semestr hodně vypilovat. Ve škole na nás všichni krom jedné osoby na studijním oddělení mluvili španělsky, s lokálními studenty je to většinou podobné, ale za dva/tři měsíce už jsem byl schopný si i trochu popovídat a zeptat se na co jsem potřeboval.
Nyní už je vyžadován ceritifikát o znalosti španělštiny minimálně na úrovni B2!

Španělsko nemá ubytovací zařízení pro studenty, na které jsme zvyklí u nás ve střední Evropě. Většina studentů bydlí na soukromích bytech a tuto variantu ubytování jsem volil i já. První týden jsem byl ubytován na hostelu a hledal skrz všechny různý skupiny (většinou na fb) a skrz spolužáky nějaké ubytování. Nakonec jsem se nějak seznámil s jednou Španělkou, která našla ubytování pro 4, a tak jsme bydleli ve složení Čech, Rakušák, Polka a Španělka. A bylo to to nejlepší co mě mohlo potkat. Trávili jsme společně hodně večerů, vařili, hráli hry, koukali na filmy, chodili do města. Hodně jsme se sblížili a po návratu do Čech mi takové společné ubytování hodně chybí. Na Erasmu vždy narazíte na někoho s kým vám bude fajn, stačí mít otevřené oči. Cena za byt byla okolo 170 euro se vším všudy. Grant byl 450. Jídlo ve Španělsku bylo to nejlepší, co jsem kdy měl, zelenina, sýry, hummus, pečivo, džusy.. V porovnání s Českem neuvěřitelná kvalita a hlavně hodně podobná cena jako u nás.

Granada je jedno z nejhezčích měst v jakých jsem byl a s ročním odstupem koukám na Erasmus strávený tam jako na úžasnou volbu. Je to studentské město a když se řekne studentské město, nepředstavujte si Brno. Granada má dokonce jednu linku metra! :D Atmosféra tam je skvělá, ulice nabité lidmi, vše ožívá a to zejména po 11 večer. Spousta barů kam se dá zajít na pivo, tapas, hudbu. Je tam všehochuť, takže si každý najde to, co má rád. Město je kopcovité a vyčnívá z něj stará arabská čtvrť Albaicín, kde bylo ubytovaných několik z mých přátel. Lidé v ulicích hrají na kytary, i v listopadu můžete ven vyjít v tričku, pijete pivo na terase a u toho vidíte na zasněžené hory. Je to něco nepopsatelného. Ve městě funguje veřejná doprava, ale vřele doporučuji vzít/koupit si nějaký dopravní prostředek. Já osobně s sebou měl na dopravu skateboard, ale na místě jsem si ještě za 50 euro koupil kolo. Ve městě fungují erasmácké organizace, které organizují spoustu různých výletů, ať už k moři, do dalších měst, nebo třeba do hor. Finance vám na to rozhodně vystačí. Několikrát jsme byli surfovat u oceánu a před Vánoci dokonce letěli na týden na Fuerteventuru – letenky ze Sevilly stály asi 20 euro. Někteří erasmáci tam přijeli autem, tudíž doprava po okolí Andalucie nebyl problém. Granada mi přirostla k srdci a i když škola nebyla místo, kde bych si čas vyloženě užíval, netrávil jsem tam tolik času, aby mi to pobyt nějak pokazilo. Předměty mi byly uznány jako volitelné a nakonec se mi povedlo díky jednomu dvojitému semestru po návratu ze Španělska dokončit bakalářské studium v řádném termínu – tudíž za 3 roky. Poznal jsem spoustu úžasných lidí se kterýma jsem v kontaktu dodnes a jediná věc, které lituji je, že jsem během bakalářského studia nevyjel na Erasmus 2x.