Polytechnic Institute of Santarém

Ze sportů jsme měli zapsaný fitness a fotbal. Je trochu škoda, že nebyl předmět surfování, protože prostředky tam na to mají a je to věc, kterou by podle mě studenti ze zahraničí velmi ocenili. Soukromé lekce jsou totiž hrozně drahé a doprava na pobřeží složitá.
Z teoretických předmětů jsme měli Exerscise physiology, Exercise and nutrition across lifespan, Nutrition Intervention plan, Portuguese language and culture a Physical activity and lifestyle. Z těchto předmětů už bych si znovu nevybrala jen Physical aktivity and lifestyle z důvodu časové náročnosti. Jinak byly všechny předměty zajímavé a učitelé pohodoví a nápomocní. Hlavně předměty o výživě byly hodně přínosné, protože jsme žádný na naší fakultě zatím neměli.

Všechny předměty jsme jako erasmáci měli zvlášť v angličtině. Na začátku jsem si v teoretických předmětech překládala každé druhé slovo a na konci jsem bez problémů prezentovala své práce. Angličtina se mi zlepšila hodně (konkrétně z A2 na B2), a to hlavně díky běžným konverzacím se spolužáky, ale i v hodinách. Bylo nás erasmáků 15, a tak si s námi v hodinách hodně povídali a ptali se. Nečekala jsem, že se mi během tak krátké doby může angličtina takhle zlepšit. Opravdu je na jazyk nejlepší vyjet. Je škoda, že s místními studenty jsme moc do kontaktu nepřišli, protože jsme měli předměty zvlášť, ale měli jsme super partu mezi sebou.

Bohužel univerzita nemá koleje a ubytování si studenti zařizují sami. Dají se najít byty přes FB skupiny nebo jiné platformy přímo v městečku. My jsme bydleli v městě Caldas da Rainha, protože to bylo vetší město a bylo blíž moři. Do školy i na výlety jsme dojížděli na půjčeném skútru. Určitě bych tam příště jela autem. Je to malé město a spoje kamkoli moc nejezdí (v době covidu ještě méně než obvykle). My jsme díky skútru byli mobilní. Bydleli jsme v jednom pokoji se sdílenou koupelnou a kuchyní s místními. Byli tam Portugalci, Nepálci, Indové, Pákistánci a jejich příběhy jsou neskutečné. Platili jsme 225 euro měsíčně za oba (jeden by ve stejném pokoji platil 190 euro měsíčně).

Většinu volného času jsme trávili surfováním. Díky spolužákovi z Německa, který přijel dodávkou a surfuje už několik let jsme měli možnost trávit ve vodě hodně času a moc nás to nestálo. Koupili jsme si prkno z druhé ruky, které měl v dodávce. My přijeli na skútru s neopreny z druhé ruky a stanem. Většinu dnes jsme byli ve vodě, večer jsme něco hráli a vařili a šli spát (my do stanu a on do dodávky). V dojezdové vzdálenosti od univerzity je jeden z nejlepších surfařských spotů – Peniche. My se do tohoto místa zamilovali a vy se zamilujete taky. Třeba se tam po studiu potkáme. Také jsme jezdili po zajímavých místech jako Obidos, Nazaré, Fátima, Santarém, Grutas de Mira de Aire, Batalha, Cabo da Roca, Lisabon a mnoho dalšího v okolí. Během velikonočních prázdnin, kdy nebyla výuka jsme vyrazili na Azorské ostrovy. Týden v ráji…krása střídala nádheru. Viděli jsme velryby, jela jsem na vyjížďku na koních. Potom jsme navštívili ostrov Berlenga Grande, který není daleko a je to moc hezký výlet. Ke konci nás přijeli navštívit rodiče a s nimi jsme procestovali i Algarve. Erasmus mi dal hodně a jsem ráda, že jsem jela. Opravdu…kdo můžete jeďte! Přijedete silnější, samostatnější, plní zážitků a nebudete se bát jet sami do světa. Já vyrazila rovnou z Erasmu na svatojakubskou pouť do Španělska a bylo to to nejlepší rozhodnutí.

Jaký je Erasmus v Rio Maior? Stejně jako každý jiný výměnný program je jedinečný. Do Rio Maior jsem jel s vidinou Erasmu, kde se zapojím do velké skupiny mezinárodních studentů, budeme spolu absolvovat spoustu akcí pořádaných školou i námi samotnými a prostě si celý svůj pobyt užiji, jak jen můžu. Výsledek byl trošku jiný. Za prvé je důležité říci, že Portugalci nejsou úplně jazykově vybavený národ čili pokud nemluvíte portugalsky, či španělsky, tak máte o zábavu postaráno. Na druhou stranu R. Maior je poměrně malé městečko kde, ač vám nikdo nerozumí, tak se každý snaží veškerými silami pomoct. Vstřícnost lidí je zde opravdu na úplně jiné úrovni.

Dalším takovým poměrně důležitým faktem, který je dobré vědět před odjezdem, je uvědomění si, kolik lidí z jiných zemí pojede stejně jako vy do městečka s 20 000 obyvateli uprostřed Portugalska strávit 4 měsíce. Jinak řečeno nás zde bylo 8. Pro takový počet lidí škola samozřejmě nezařizuje žádné speciální akce, ani nenabízí velké množství předmětů vyučovaných v angličtině. Na druhou stranu díky tomuto nízkému počtu jsme se mezi sebou i s učiteli velice dobře poznali a výlety jsme pořádali na vlastní pěst (o to větší sranda to byla).

Jak jsem již zmínil, městečko Rio Maior není žádné velkoměsto, a proto tu toho není tolik k zabavení. Ovšem pokud nejste nijak extra nároční, tak se spokojíte s tím, co nabízí. Bezplatný a neomezený vstup do 50 a 25metrového bazénu, atletického stadionu, asi 5 fotbalových hřišť a v neposlední řadě do posilovny pro mě zní jako dobrý deal. A ta okolní příroda byla pro mě jakožto běžce třešničkou na dortu. Komu to stále nestačí, může sednout na autobus a za hodinku bude v Lisabonu, kde určitě najde, co hledal.

Co se týče školy jako takové, tak tu jsme měli 3x týdně, přičemž nás převážně učili doktorandi, jejichž angličtina byla oproti jiným obyvatelům srozumitelná a s minimem chyb. Jejich celkový přístup byl parádní – první polovinu semestru nám teoreticky vysvětlovali problematiku výživy a zdravého životního stylu a následně jsme si museli najít klienta, kterému jsme měli za jejich dohledu pomoci dosáhnout vysněného cíle. Mimo výuku nám neustále doporučovali, kam se máme jet podívat, kde a kdy se pořádá kdejaká akce a co v Portugalsku nevynechat. Byli to prostě učitelé s lidskou tváří (stejně jako u nás na FSpS).

Abych to nějak shrnul – Erasmus bude vždy takový, jaký si ho uděláte. Buď si najdete spoustu přátel mezi místními a nevynecháte s nimi jedinou párty či fotbalový turnájek, nebo si zde mnohonásobně zlepšíte kondičku a pochytáte nějaký ten vitamin D na pláži. Anebo to pojmete jako já a zkusíte si od každého trochu – bydlet s místními, procestovat stopem celé Portugalsko, navštívit Azorské ostrovy, válet se u moře, naběhat nějaký ten kilometr v místní přírodě, odplavat pár bazénů v prázdném 50metrovém bazénu, koštovat portské, okusit místní kuchyni a mnoho dalšího….