| Description |
Cílem výzkumu bylo zjištění síly svalových skupin zápěstí a předloktí a posouzení laterálních diferencí u souboru juniorských tenistů (TEN, n = 10, věk 12–14 let) a kontrolního souboru nesportujících chlapců (CS, n = 10, věk 12–14 let) metodami izometrické (ruční dynamometr GRIP-D TKK 5401, Takei, Japan) a izokinetické dynamometrie (dynamometr Humac Norm CSMI, Stoughton, USA). Diagnostika koncentrické extenze a flexe byla prováděna ve shodě s metodikou Ellenbeckera (1991) při úhlových rychlostech 90°/s a 300°/s, výsledky jsou uváděny v Newtonmetrech (Nm). Analýza výzkumných dat prokázala věcně nevýznamné rozdíly diferencí mezi soubory TEN a CS ve věku, tělesné výšce a hmotnosti. Izometrická dynamometrie: pomocí Cohenova d byly prokázány věcně významné rozdíly síly herní ruky ve prospěch souboru TEN (d = 0,76) a laterální diference síly pravé a levé horní končetiny u souboru TEN (d = 0,60). Izokinetická dynamometrie: při úhlové rychlosti 90°/s byly mezi soubory TEN a CS prokázány věcně významné diference síly extenzorů (d = 1,16) a flexorů pravého zápěstí (d = 1,33), stejně jako u extenzorů (d = 0,83) i flexorů (d = 0,99) levého zápěstí ve prospěch souboru TEN. Rovněž byla prokázána věcně významná laterální diference síly flexorů zápěstí pravé a levé ruky (d = 0,84). Při úhlové rychlosti 300°/s byly mezi soubory TEN a CS prokázány věcně významné diference ve prospěch souboru TEN jak u extenzorů pravého zápěstí (d = 0,94), tak i u flexorů pravého zápěstí (d = 1,39). Věcně významné diference ve prospěch souboru TEN byly prokázány rovněž u nedominantní končetiny a to jak u extenzorů levého zápěstí (d = 1,27), tak i u flexorů (d = 1,12). U souborů TEN i CS nebyly prokázány věcně významné laterální diference síly zápěstí extenzorů a flexorů – s výjimkou laterálních diferencí mezi extenzory (d = 0,62) u souboru CS. Při posouzení poměru síly mezi extenzory a flexory souborů TEN a CS byly při obou úhlových rychlostech ve všech případech zjištěny hodnoty signalizující zvýšenou možnost zranění. Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že vlivem dlouhodobého herního a tréninkového zatížení je úroveň síly juniorských závodních tenistů věcně významně vyšší než u nesportujících chlapců.
|