Světový den mikrobiomu: Objevte fascinující svět mikroorganismů

Vědci odhadují, že v našem těle se nachází desetkrát více mikroorganismů než našich vlastních buněk. Tyto mikroorganismy, které zahrnují bakterie, viry a houby, tvoří náš mikrobiom. Přes svou malou velikost hrají tyto mikroorganismy zásadní roli v našem zdraví a fungování našeho těla. Světový den mikrobiomu, který se slaví 27. června, je příležitostí k zviditelnění a lepšímu pochopení tohoto fascinujícího a nezbytného ekosystému.

27. 6. 2023 Adam Wagner

Mikrobiom: Neviditelný svět uvnitř nás

Mikrobiom je složen z bilionů mikroorganismů, které existují v symbiotickém vztahu s naším tělem. Nachází se v podstatě na všech površích našeho těla, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Největší a nejrozmanitější mikrobiální komunitu najdeme ve střevech, kde se nachází přibližně 100 bilionů bakterií. Ale mikroorganismy žijí také na naší kůži, v ústech, v nosu, v plicích, a dokonce i v našich genitáliích. Tyto mikroorganismy ovlivňují naše zdraví na několika úrovních, včetně naší imunity, trávení, metabolismu, a dokonce i našeho chování a nálady. Výzkum v posledních desetiletích odhalil, jak nerovnováha v mikrobiomu může přispět k řadě zdravotních problémů, včetně obezity, deprese, rakoviny a autoimunitních onemocnění.

Význam mikrobiomu pro lidské zdraví

Mikrobiom hraje klíčovou roli v našem zdraví. Udržuje naše trávení v rovnováze, podílí se na produkci vitamínů, a pomáhá nám bojovat proti infekcím. Významnou roli hraje střevní mikrobiom v produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (angl. short chain fatty acids – SCFA). Tyto SCFA pak ovlivňují celkovou funkčnost střev, regulují imunitní reakce, snižují zánětlivost, podílí se na regulaci metabolismu nebo mohou vstupovat i do ovlivnění fyzického výkonu. Nerovnováha v mikrobiomu, známá jako dysbióza, byla spojena s řadou zdravotních problémů, včetně chronických onemocnění jako je Crohnova choroba, refluxní choroba, alergie, astma, obezita, a dokonce i psychické poruchy jako je deprese.

Světový den mikrobiomu: Osvěta a výzkum

Od svého zahájení v roce 2017 se Světový den mikrobiomu stal významnou platformou pro zvyšování povědomí o významu mikrobiomu a pro podporu výzkumu v této oblasti. Tento rok se můžete zapojit do oslav tím, že se dozvíte více o svém vlastním mikrobiomu, sdílíte své znalosti s ostatními a podporujete výzkum v této oblasti.

Jak můžete podpořit svůj mikrobiom

Existují různé způsoby, jak podpořit svůj mikrobiom a udržet ho v rovnováze. Strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu může pomoci podpořit zdravý mikrobiom. Také probiotika a prebiotika, které se nachází v některých potravinách a doplňcích stravy, mohou pomoci zvýšit počet „dobrých“ bakterií v našem těle. Konkrétně můžete vyzkoušet konzumaci tradičních fermentovaných potravin, jako je například kefír, kombucha, kvašáky, kysané zelí nebo trochu „exotičtější“ druhy fermentovaných potravin, jako je kimchi, tempeh, miso a švédská pochoutka surströmming. Dále se také ukazuje, že pohyb má pozitivní vliv na náš mikrobiom. Proto zařaďte na světový den mikrobiomu nějaký druh pohybové aktivity a podpořte tak své mikroby.

Závěr

Mikrobiom je fascinující a komplexní svět, který hraje klíčovou roli v našem zdraví a životě. Přestože naše pochopení mikrobiomu je stále v plenkách, každý nový objev otevírá nové možnosti pro zlepšení našeho zdraví a kvality života. Světový den mikrobiomu je příležitostí k oslavě a lepšímu pochopení tohoto neviditelného, ale nezbytného ekosystému, který existuje uvnitř nás.

Reference:
Sender, R., Fuchs, S., & Milo, R. (2016). Revised estimates for the number of human and bacteria cells in the body. PLoS biology, 14(8), e1002533.
Lynch, S. V., & Pedersen, O. (2016). The human intestinal microbiome in health and disease. New England Journal of Medicine, 375(24), 2369-2379.
Dinan, T. G., & Cryan, J. F. (2017). The microbiome-gut-brain axis in health and disease. Gastroenterology Clinics, 46(1), 77-89.
Turnbaugh, P. J., Ley, R. E., Mahowald, M. A., Magrini, V., Mardis, E. R., & Gordon, J. I. (2006). An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest. Nature, 444(7122), 1027-1031.
Grice, E. A., & Segre, J. A. (2011). The skin microbiome. Nature Reviews Microbiology, 9(4), 244-253.
Louis, P., Hold, G. L., & Flint, H. J. (2014). The gut microbiota, bacterial metabolites and colorectal cancer. Nature Reviews Microbiology, 12(10), 661-672.
World Microbiome Day. (n.d.). Retrieved from https://worldmicrobiomeday.com/
Gilbert, J. A., Blaser, M. J., Caporaso, J. G., Jansson, J. K., Lynch, S. V., & Knight, R. (2018). Current understanding of the human microbiome. Nature medicine, 24(4), 392-400.
Shanahan, F., Ghosh, T. S., & O’Toole, P. W. (2021). The Healthy Microbiome—What Is the Definition of a Healthy Gut Microbiome? Gastroenterology, 160(2), 483–494. https://doi.org/10.1053/j.gastro.2020.09.057
Bongiovanni, T., Yin, M. O. L., & Heaney, L. M. (2021). The athlete and gut microbiome: Short-chain fatty acids as potential ergogenic aids for exercise and training. International Journal of Sports Medicine, 42(13), 1143-1158.