Nové možnosti pro děti s poruchou autistického spektra

Porucha autistického spektra (PAS) se během posledních let stala z téměř neznámé diagnózy velmi diskutovaným tématem ve společnosti. Zájem o toto neuro-vývojové onemocnění roste v řadách lékařů, ve školství, v sociálních službách, ve sportu i mezi širokou veřejností. Důvodem je celosvětově prudce rostoucí výskyt PAS v populaci a stále neznámá příčina tohoto onemocnění.

V souvislosti se stoupajícím trendem vzniká velké množství kvalitních knih, videomateriálů i postupů, jak děti s autismem vzdělávat. Jen zlomek z nich se ale věnuje sportu, pohybové přípravě a obecně problematice rozvoje motoriky u těchto dětí. Přitom dovednosti jemné i hrubé motoriky a jejich rozvoj, významně ovlivňují kvalitu života těchto dětí nejen v období dospívání, ale také po celý zbytek jejich života. A zde nemluvíme jen o specifických dovednostech konkrétních sportů, ale také o zavazování tkaniček, zapínání knoflíků, používání příboru nebo chůzi po schodech.

Jak již bylo řečeno, určité motorické obtíže se objevují u většiny dětí s PAS. Abychom mohli deficity v koordinaci, rovnováze, rychlosti nebo jemné motorice cíleně a účinně odstraňovat, musíme umět objektivně zhodnotit jejich úroveň. K tomu nám slouží standardizované testy motoriky, které jsou určeny také pro děti s tímto onemocněním. V České republice se ale ve školství, pedagogicko-psychologických poradnách ani ve volnočasovém sportu téměř nepoužívají. Pokud ano, pak jen ve vybraných případech a pouze úzkým okruhem odborníků. O jejich plošném využívání při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů nebo pohybových intervenčních programů pro děti s PAS bohužel nemůže být zatím řeč. Přitom právě včasné odhalení zpoždění motorického vývoje a jeho sledování jsou klíčem k úspěchu minimalizace negativního dopadu na život všech dětí s PAS i jejich rodin.

Aby bylo možné rozšířit povědomí o testování motoriky u dětí s autismem, je třeba ověřit použití mezinárodně uznávaných standardizovaných testů, které mají v České republice vytvořeny normy pro běžnou populaci. A takovým nástrojem je i Test motoriky Movement Assessment Battery for Children, 2. edice (MABC-2). Je však opravdu proveditelný plošně u dětí s PAS v České republice?

Odpovědi na tuto otázku hledal v minulém roce výzkumný tým podpořený grantem FSpS MUNI pro specifický výzkum 2021. Výzkumný tým studentů v čele s prof. Hanou Válkovou otestoval motorickou úroveň téměř 60 dětí s PAS. Cílem bylo zjistit, jestli lze používat tento test motoriky u dětí s autismem a Aspergerovým syndromem, a specifikovat, jaká podpora je k tomu zapotřebí.

Náš tým výzkumníků zpočátku netušil, jaká je před ním výzva. Děti s PAS ve věku 7–10 let často neměly motivaci plnit pohybové úkoly nebo bylo obtížné udržet jejich pozornost, aby testování dokončily. Takové výsledky nejen že nepodávají obraz skutečné pohybové úrovně dítěte, ale také nemůžou být podkladem pro plánování rozvoje a odstranění motorických deficitů.

Takřka „za běhu“ vzniká a postupně se rozšiřuje seznam úprav, které se osvědčily v praxi při samotném testování u konkrétních dětí. Jak seznam roste, jsou poznatky z výzkumu srovnávány s českou i zahraniční literaturou. Zdá se, že obšírně popsané postřehy a poznatky lze shrnout pod pilíře metody strukturovaného učení a TEACCH programu. Ten se běžně v České republice využívá pro vzdělávání dětí s PAS v jiných oblastech a celosvětově má výborné výsledky. Doplněním o další principy tohoto učení a jejich ověřováním během výzkumu vzniká Manuál pro testování motoriky u dětí s PAS testem MABC-2. Přípravy jeho publikace jsou ve finální fázi.

Tato připravovaná publikace si klade za cíl pomoci efektivně, opakovatelně a objektivně hodnotit motoriku u dětí s autismem. Obsahuje ověřené modifikace, nápady a poznatky o použití Testu motoriky MABC-2 u dětí s touto poruchou. Součástí jsou také obrázkové kartičky, motivační karty a vizualizovaný proces testování. Kniha bude v dostání v tištěné i elektronické podobě a upřímně doufáme, že pomůže zpřístupnit používání motorických testů v běžné praxi u dětí s tímto onemocněním.

Za výzkumný tým Tereza Možná