RIZIKA POHYBU V HORSKÉM PROSTŘEDÍ

Profesionální první pomoc

První se na laviniště dostává obvykle psovod se psem. Pes má vynikající čich, a pokud není laviniště příliš znečištěno pachy nebo zasypaný není příliš hluboko, bývá ve vyhledání velmi úspěšný.

Po označení místa nálezu, nastupuje skupina, která provede vykopání.

Obr.52

Obr.53

Obr.54

Obr.55

Obr.56

Obr.57

Obr.58

Obr.59

Obr.60

Obr.61

Obr.62

Obr.63

Obr.64

Obr.65

Obr.66

Obr.67

Pokud lavinový vyhledávač ani pes neoznačí další místo a je známa další zasypaná osoba, je nutné provést plošné prosondování celého laviniště.

Tato technika je náročná na počet zachránců, použité prostředky a hlavně čas. Zasypaný je zřídkakdy nalezen živý.

Obr.68

Obr.69

Obr.70

Obr.71

Obr.72

Obr.73

Důležité

Je-li osoba zasypaná déle než 35 min, je nutné během vyprošťování pečlivě hledat "vzduchovou kapsu". To je dutina před ústy a nosem, která znamená, že zasypaný po pádu laviny ještě žil. Přibližně od 35. minuty po zasypání je nutné počítat s podchlazením, při kterém dochází k postupnému zpomalování základních životních funkcí až do jejich úplného zastavení. Při podchlazení se snižují nároky na kyslík ve tkáních, které tak déle vydrží i bez přísunu kyslíku. Šance na záchranu zasypaného se tak zvyšuje. Proto platí, že u zasypaného, který má srdeční zástavu a při vyhrabání je zjištěna vzduchová kapsa nebo alespoň volné dýchací cesty, musí být vždy zahájena resuscitace. V této situaci není možné zasypaného prohlásit za mrtvého, dokud není ohřátý na normální teplotu.