ZDRAVOTNÍ ASPEKT PLAVÁNÍ, BEZPEČNOST, ZÁCHRANA TONOUCÍHO

ÚVODNÍ SLOVO

Umění plavat patřilo k dovednostem, které mohly zachránit lidský život a bylo také tak ceněno.

V době rozvoje sportu proto patřilo plavání k jedněm z prvních sportů, které zakládaly své sportovní spolky, a je logické, že se octlo v programu prvních Olympijských her v roce 1896. Svou váhu si udrželo po celou dobu olympijského hnutí a stalo se nedílnou součástí olympijských soutěží.

Plavecký sport je řízen mezinárodní federací FINA (Federation international de Natation Amateur), která prostřednictvím svých sekcí (plavání, skoky do vody, synchronizované plavání, vodní pólo, masters, dálkové plavání…) tyto sporty spravuje a řídí. Pro civilizovanou populaci již není umění plavat bráno jako prostředek k přežití v každodenním životě, ale jak se ukazuje, jeho neznalost stále ještě stojí množství lidských životů.

Požadavek, aby každé dítě prošlo na ZŠ základním plaveckým výcvikem (ideální by bylo, kdyby byl výcvik uskutečněn tak, jak byl koncipován -předplavecký výcvik, základní plavecký výcvik, zdokonalovací plavecký výcvik) se v současné době nedaří uspokojivě naplňovat a plavání stejně tak jako tělesná výchova obecně je prvním předmětem, na kterém se šetří.

Přitom naučit se plavat není příliš složité a tato dovednost může reálně zachránit život v nebezpečné situaci. Ceněno je však především jako pohybová činnost upevňující zdraví jak ve fázi udržování kondice, tak jako regenerace, rehabilitace apod.

Pohybová činnost je nezbytná k udržení zdraví a patří neodmyslitelně ke správnému životnímu stylu. Pokud má člověk rejstřík pohybových činností, které relativně dobře ovládá, může se v různých životních i ročních obdobích pro některou z nich rozhodnout. A přirozeně tíhneme k tomu, co umíme a co nám činí radost.

Pokusme se naším přístupem k výuce plavání podílet na tom, aby se i tato činnost stala oblíbenou a vyhledávanou v každém věku.