SNOWBOARDING NA ZIMNÍM VÝCVIKOVÉM KURZU

Příčiny poranění a mechanismus vzniku úrazu

Úrazovost na sjezdovkách v České republice v důsledku nárůstu obliby lyžování a snowboardingu v posledních letech stoupá. Podle statistiky Národního registru dětských úrazů (2011) bylo loni 59 mladistvých hospitalizováno s úrazem, který se stal při školní či mimoškolní výuce snowboardingu. Snowboarding patří mezi 10 nejrizikovějších pohybových aktivit.

Kromě závažných poranění hlavy je dalším typickým poraněním snowboardistů zlomenina zápěstí a předloktí. Zlomeniny jsou obvykle vážnější, až 50% zlomenin vyžaduje chirurgický zákrok. K tomuto poranění dochází při pádech na natažené horní končetiny. Pozor - chrániče zápěstí snižují riziko poranění o 50-75% (Jorgenson, 2003)!

K relativně častým poraněním při snowboardu řadíme také poranění páteře. Toto poranění je při snowboardingu 4x častější než při lyžování. Poranění páteře vzniká především při skocích vyšších než 2m (Jorgenson, 2003).

Na vznik poranění při jízdě na snowboardu má vliv řada faktorů. Některé z nich může snowboardista ovlivnit, jiné ne. Nejčastější příčinou vzniku úrazu zaviněného samotným snowboardistou je rychlá jízda, nezvládnutí techniky jízdy, přecenění vlastních sil (výběr obtížného terénu), případně ztráta koncentrace. Mezi faktory, které snowboardista nemůže ovlivnit, patří stav sjezdovky, počasí a jízda ostatních lyžařů a snowboardistů na sjezdovce. Vlastním mechanismem úrazu bývá pád, případně střet s jiným snowboardistou či lyžařem.

Snížit množství úrazů je podle našeho názoru možné především v závislosti na těchto faktorech:

• kvalitní výuka
• kvalitní výzbroj a výstroj,
• používání ochranných prostředků,
• technické zabezpečení sjezdovek,
• respektování pravidel chování na sjezdovce známých jako pravidla FIS.