Tato studie porovnává naměřené hodnoty bioimpedanční analýzou u mužů a žen po 3měsíčním silově-kondičním tréninku. Základem pro tento výzkum se stala vhodně aplikovaná pohybová aktivita ve fitness, která při svém dodržování 2x týdně v časovém rozmezí 3 měsíců umožňuje testovaným osobám upravit složení stavby těla. Důležité pro co nejefektivnější úpravu složení těla je zvolit vhodnou intenzitu cvičení a úpravu jídelníčku tak, aby byl výdej energie vyšší než její příjem. Specificky zaměřený cvičební program vytrvalostního charakteru, který se uskutečnil ve fitness, byl rozdělen na kondičně-silovou část a část aerobního zatížení. Výzkumný soubor se skládal z 10 osob mužského a ženského pohlaví, kteří se zúčastnili experimentu především kvůli zpevnění těla a redukci tukové hmoty.
Úroveň fitness souvisí se schopností vykonávat fyzickou činnost. Čím více práce může tělo vykonat, tím lepší úroveň fitness má, a čím lepší úroveň fitness tělo má, tím více zdravotních účinků získává. Fitness je vedlejší produkt činnosti a člověk nemůže být fyzicky fit, když nebude fyzicky aktivní. Fyzická aktivita je všechno, co děláme během dne: chůze, úklid, jogging, vaření, oblékání, zvedání činek. Některé činnosti jsou intenzivnější než jiné, ale všechny vyžadují fyzickou práci a energii. Výběrem typu činnosti lze relativně jednoduše zlepšit nebo udržet úroveň fitness (Blahušová, 2005).
Snížení procenta tělesného tuku, které je pro tuto studii jedním z hlavních faktorů, se dá docílit jednak úpravou stravovacích návyků, tak pravidelnými pohybovými aktivitami. Udává se, že vhodné stravovací návyky mají až 70 % vliv, a zbylých 30 % vlivu tvoří pohybová aktivita. Avšak jedno bez druhého se těžko obejde a redukce tuku by měla být kompletní, aby byla dosažená hmotnost udržena dlouhodobě. Cíleně redukovat tuky pomáhají zejména aerobní aktivity.
Redukce tuku je totiž zaručena pouze za aerobních podmínek, tj. za přítomnosti kyslíku, který umožňuje spalování tuků. To zahrnuje např. jogging, aerobik, jízdu na kole…
-
Aerobní pohyb je daný tepovou frekvencí v určitém pásmu, my souhlasíme s 65–85 % maximální tepové frekvence, která se sleduje pomocí sporttesteru. (Tzv. talk test se zakládá na subjektivních pocitech cvičícího, který je schopen v průběhu zátěže bez větších problémů mluvit, nikoli však vyprávět…).
-
Ani na anaerobní pohyb (spíše silový) by se nemělo zapomínat, jelikož ten pomáhá zvyšovat množství svalové hmoty, a tak zvyšovat bazální metabolismus. Velmi vhodné silové cvičení může být i pilates, (power) jóga, které navíc pomohou odstranit případný stres a poleví od bolesti v zádech. Výhodou i nevýhodou je, že při vysoce intenzivním tréninku se čerpá energie z anaerobního krytí, což není účinné pro spalování tuků. Proto se doporučují pro úbytek tukové hmoty aktivity s nižší intenzitou (aerobní krytí), při kterém se sice spotřebuje méně energie, ale zato se čerpá z glykogenu a tuku. Lze použít například intenzivní intervalový trénink, který využívá obou metod, a nejenže spotřebuje velké množství energie, ale zároveň zapojí i aerobní metabolismus. Při spálení většiny zásob glykogenu při vyšší intenzitě zátěže se totiž po zbytek dne tělo vyživuje právě z tukových zásob. A při výkonu nízkou intenzitou se zase tuky spalují přednostně. Nejefektivnější jsou proto krátké intenzivní aerobní fáze, které znamenají v součtu stejný výdej energie jako delší trénink, ale stojí méně času (Biospace, 2012).
Tréninková jednotka
-
Warm-up – rozehřátí, úvodní strečink
Svaly lidského těla se nezahřívají automaticky působením vysoké teploty vzduchu. V úvodu každé cvičební lekce by mělo být zařazeno 15−20 minutové cvičení na zahřátí. Organismus se musí na tréninkovou zátěž postupně připravit. Proto se zahřívací začátek lekce nejčastěji odehrává na stacionárním kole, šlapadle, běhacím pásu apod. Během této doby by se měla zvolna zvyšovat tepová frekvence, krevní tlak a minutová spotřeba kyslíku. Zahřátí by dále mělo sloužit k rozšíření cév, zvětšení pružnosti aktivních svalů, které by měly vyrobit teplo a zvýšit vnitřní teplotu těla. Zahřátí slouží jako prevence proti náhlému nahromadění krve v cévách a umožňuje adekvátní přísun krve ke kosterním svalům, srdci a plícím. Zahřátí redukuje riziko zranění a také dobu trvání pocvičební únavy. Pro cvičence s rizikem kardiovaskulárních onemocnění je zahřátí naprostou nutností. Úvodní strečink by měl za ideální situace obsáhnout svaly celého těla, což je však časově náročné. Proto protahujeme ty svaly, které má cvičící zkrácené, a především ty, které budeme v tréninku posilovat. Nemusíme se bát použít dynamického tréninku. Pokud máme svaly již dostatečně zahřáté, je tento typ rozcvičení namístě. Skládá se z pomalejších krouživých, rotačních a obloukových pohybů, které postupně přecházejí k pohybům rychlejším, navozujícím připravenost svalů a celého těla na náročnější činnost. Uspořádání fáze warm-up se řídí podle individuálních předpokladů a způsobu zatížení během hlavní fáze tréninku (Miesner, 2004; Blahušová, 2005; Tlapák, 2008).
-
Hlavní část
Nejdůležitější částí tréninku je hlavní část, tedy fáze zatížení, která je zaměřena na osobní cíle. Tato fáze se může skládat ze samotného silového tréninku, stejně jako z tréninku vytrvalosti, rychlosti nebo koordinace. Na instruktorovi je, aby vybral cviky, které neublíží, a přitom zároveň vyhovují cílům klienta. Požadavek klientů musí být korigován i v případě, že instruktor nemá k dispozici výsledky z diagnostické prohlídky. Mnoho žen se chce od počátku cvičení zaměřit pouze na dolní část těla. Pro začátečníky je důležité zpevňování celého svalového korzetu. To pro ženy znamená posilovat mimo jiné i svalstvo hrudníku a zad (Tlapák, 2008).
-
Cool-down – zklidnění, závěrečný strečink
Opakované a postupné zklidňování organismu, tzv. cool-down, s následným strečinkem, je stejně hodnotné jako warm-up. Dochází k protažení svalů, které byly převážně namáhány v hlavní části. Strečink je cílené protahování svalů, jeho funkcí může být snižování svalového napětí, udržování nebo zvyšování pohybového rozsahu v kloubně-svalových jednotkách, prevence úrazů (natržení svalu, apod.). Délka fáze uklidnění by měla být v souladu s délkou a intenzitou aerobní části cvičení.
Posilování považujeme za nenahraditelnou aktivitu, za základ jakékoli struktury záměrné fyzické stimulace. Z našeho současného života, v porovnání s životem našich předků, se nejvíce vytratily ty pracovní činnosti, které vyžadovaly zapojení rychlých neuromotorických jednotek, tedy práce, při nichž musíme „zabrat“, vyvinout velkou svalovou sílu (Kolouch, 2008).
Velmi důležitým a nepřehlédnutelným požadavkem je, že se cvik provádí správně, tzn. je-li proveden základní technikou (obr. 1). Kritérii správnosti jsou správné dýchání, poloha těla a celkové dodržování určitých zásad, jako např. neprohýbat se v bedrech, neprovádět cviky švihem, apod. Upravovat si můžeme třeba změnu úchopu, postavení nebo fázování cviku. Ale i při této modifikaci stále platí základní dodržování zásad správného cvičení.
Obr. 1 .....
Základní technika
Pravidla a obsah tréninku pro začátečníky:
-
Princip postupného zvyšování zatížení.
-
Princip střídání zatížení a odpočinku − mezi jednotlivými fázemi má následovat buď lehčí trénink, nebo odpočinek a regenerace. Je třeba naslouchat svému tělu a nic neuspěchat.
-
Princip specifičnosti − to, jakému typu tréninku se věnujeme, určuje, jakým směrem se bude rozvíjet naše výkonnost.
-
Objektivnost − respektovat biologický věk.
-
Správné provádění cviků a regulace dýchání.
-
Názornost − je dobré nechat si předvést techniku od někoho zkušeného.
-
Všestrannost − je třeba zdokonalovat všechny funkce organismu.
-
Nepřetržitost tréninkového procesu − největší efekt je zaručen při dlouhodobém, plynulém, pravidelném a nepřerušovaném tréninkovém procesu.
-
Postup od větších svalových partií k menším.
-
Zvolit všestranná pestrá cvičení, zatěžující harmonicky celý pohybový aparát.
-
Kombinovat cílené posilování s kompenzačním cvičením.
-
Před posilováním zařadit kvalitní rozcvičení.
-
Po posilování zařadit uvolňovací a protahovací cvičení (Osten, 2005; Novotná, 2006).
Intenzita cvičení
Mnoho dietních příruček doporučuje cvičit s takovou intenzitou, kde je spalování tuků nejefektivnější. Touto intenzitou je nejčastěji myšleno aerobní zatížení. Spálený tuk při samotné pohybové aktivitě však pro konečné výsledky není nejdůležitější. Podstatné je, aby celkový denní výdej energie přesahoval hodnotu příjmu a spalování bylo efektivní i po vykonané pohybové aktivitě. Pro cvičení v managementu hmotnosti není rozhodujícím kritériem redukce v tréninkové jednotce, ale celkové vysoké spalování tuků, energetický výdej a zvýšený metabolismus po cvičení v řádu minut až několika hodin. Je nezbytné cvičit tak, aby bylo spotřebováno co nejvíce energie.
Nejvíc energie je spotřebováváno při velice intenzivním cvičení, protože spotřeba energie je přímo úměrná intenzitě cvičení (obr. 2).
Obr. 2 Schematická prezentace celkové spotřeby energie, spalování tuků a podíl spalování tuku na celkové spotřebě energie při různých hodnotách tréninkové intenzity.
Fitness chápané v širším pojetí jako tělesná zdatnost je schopností těla efektivně fungovat s optimální účinností a hospodárností. Má pět složek a všechny souvisejí se zdravím (Blahušová, 1995):
-
Kardiorespirační vytrvalost je nejdůležitější součástí fitness. Je to schopnost přenášet důležité živiny a kyslík pracujícím svalům a odstraňovat přebytečné produkty vzniklé fyzické zátěže. To má za následek zlepšení funkce srdce, cév, plic a vytrvalosti.
-
Svalová síla je schopnost svalů vyvinout maximální sílu proti odporu. Charakterizuje ji vysoká intenzita a krátká doba trvání výkonu. Příkladem je zvednutí těžkého břemene: cvičení rozvíjející silovou sílu se provádí se zátěží, zpravidla s činkami nebo na posilovacích strojích.
-
Silová vytrvalost je schopnost svalů opakovaně vydávat proti odporu, nebo výdrž ve svalové kontrakci. Charakterizuje ji dlouhodobá aktivita nižší intenzity. Příkladem cvičení rozvíjejícího svalovou vytrvalost je kalanetika, posilování s lehkými činkami nebo s gumovými expandery.
-
Kloubní pohyblivost neboli flexibilita umožňuje pohyb bez potíží a pomáhá předejít poškození kloubů, vazů a svalů. Starší lidé mají sníženou kloubní pohyblivost a z toho plynoucí problémy. Flexibilitu lze zlepšit strečinkem.
-
Složení těla sleduje množství podkožního tuku a množství aktivní tělesné hmoty. Podíl podkožního tuku vzhledem k aktivní tělesné hmotě je pro úroveň fitness důležitější než celková tělesná hmotnost (Stackeová, 2008).
Energetický příjem
Ke správné tréninkové jednotce je důležité také přiřadit stravovací návyky a pokusit se ty negativní ze svého jídelníčku vyřadit.
Změny v živinách používaných jako suroviny pro spotřebu energie při dietě a následné změny ve složení těla jsou rozděleny do čtyř fází.
1. fáze
Naše tělo používá při pohybu jako hlavní energetický zdroj glukózu. Glukóza je konečný produkt hydrolýzy z uhlovodanu. Cirkuluje v krvi, je řízena inzulinem, aby byla přivedena do tkání a použita jako energie. Glukóza poskytuje energii pro každý den a její nadbytek je skladován jako glykogen v játrech a ve svalech. Jestliže chybí dostatek uhlovodanu do spotřeby z důvodu hladovění nebo pokud držíte nízkouhlovodanovou dietu, svaly si vezmou glukózu nejprve z krve, a potom použijí uložený glykogen jako hlavní zdroj energie štěpením glykogenu. Protože uhlovodany obsahují uhlík, vodík a kyslík v takovém poměru, že tvoří vodu (2−4 gramy vody/glykogen), při spotřebě je výstupem voda. To je důvodem, proč se zvyšuje obsah moči, když držíte dietu. Během první fáze diety můžete snadno zažít rychlou ztrátu váhy z důvodu ztráty vody. Když budete o ztrátě váhy uvažovat střízlivě, je to ztráta tělesného tuku a má snížené procento tělesného tuku, ale jak je patrno na postavě, poměr tělesného tuku se zvyšuje. Protože množství jeho ztráty během této fáze nemůže sledovat ztrátu váhy, výsledkem je zvýšené procento tělesného tuku oproti redukci váhy.
2.fáze
Po tom, co byly všechny uhlovodany v těle spotřebovány jako energie během prvních 2 dnů první etapy, může tělo přeměnit bílkoviny a tuky na glukózu jinak, než uhlovodany glukoneogenezí. Jinými slovy jestliže toto velké procento bílkovin je použito jako zdroj energie, svalová tkáň v těle se smrští a to může hrozit jako zdravotní riziko. Proto je nutno provádět společně fyzickou aktivitu, aby se minimalizovala ztráta svalu. Protože bílkoviny obsahují vodu, podobně jako uhlovodany, zvyšuje se také spotřeba vody během druhé etapy. Zjednodušeně, vynecháním jídla můžete zhubnout o 1 kilogram denně bez ohledu na spotřebu vody, protože 0,2 kg tělesného tuku uvolňují 1800 kcal přiměřeně každý den. Opět, rychlá ztráta se objevuje z důvodu ztráty vody, a jakmile máte pravidelné jídlo, váha se velice snadno vrátí k normálu.
3. fáze
Jde o období, kdy vaše tělo skutečně začíná používat tělesný tuk jako zdroj energie a snižuje spotřebu bílkovin. Uhlovodany a bílkoviny poskytují 4 kcal/g. Bílkoviny ale nejsou účinný zdroj energie, protože nejdříve je třeba odstranit dusík. Zatímco tuky poskytují 9 kcal/g, dělají to dvakrát efektivněji. Proto se váha snižuje mnohem pomaleji ve srovnání s předchozími etapami diety, během kterých jsou uhlovodany a bílkoviny využity jako energetický zdroj. Navíc, protože tělesný tuk obsahuje méně vody, voda je po jeho rozložení obtížně odčerpávána. Na rozdíl od ostatních tkání mozek používá pouze glukózu jako svůj zdroj energie a po několika dnech s prázdným žaludkem se všechna glukóza a uskladněný glykogen spotřebují. Během této doby používá mozek keton, který dosahuje maximálního množství desátý den průběžného hladovění.
4. fáze
Když je tělesný tuk použit jako zdroj energie, jak váha, tak procenta tohoto tuku se snižují, a to je pravá dieta. Ve čtvrté etapě ztrácíte nanejvýš 0,1–0,2 kg za den. Ideálem je, aby si tělo nastavilo metabolickou spotřebu a spalovalo pouze 0,1–0,2 kg tuku za den, což je ekvivalent k množství pro udržení homeostázy.
Složení těla – poměr
Lidské tělo je tvořeno vodou, minerálními látkami, proteiny (= bílkoviny) a tukem. Všechny tyto složky utváří jeden celek, který poté tvoří celkovou hmotnost těla. U zdravých dospělých jedinců je podíl těchto látek téměř konstantní.
Platí však, že obsah jednotlivých částí se mění v závislosti na pohlaví. Muži mají v těle vyšší procento vody než ženy a zejména se liší obsah tuku v těle. Normální rozsah tukové tkáně u mužů představuje 10–20 %, u žen je fyziologicky dán vyšší podíl tuku, a to 18–28 %. S věkem podíl tuku stoupá a např. u žen nad 50 let je tolerovatelné množství až do 33–35 %.
Optimální složení těla u zdravých dospělých jedinců v procentech (tab. 7).
Tabulka 7 Optimální složení těla
|
Základní složky |
Muži |
Ženy |
|
Voda |
62,4 % |
56,5 % |
|
Minerální látky |
5,8 % |
5,3 % |
|
Proteiny |
16,5 % |
15,2 % |
|
Tělesný tuk |
15,3 % |
23,0 % |
|
Celkem |
100 % |
100 % |
Segmentové měření, které přístroj InBody nabízí, je technologie, kde tělo představuje pět válců – čtyři končetiny a trup – a kde impedance těchto částí je měřena samostatně. Analýza segmentového složení těla poskytuje segmentové měření tělesné vody a beztukové tkáně. Tato analýza je velmi přesná, protože měřená hodnota konkrétní části těla neovlivňuje ostatní segmenty. Je tomu tak proto, že konvenčním analyzátorům složení těla chybí přesnost měření tělesného tuku a také nemohou zjistit, jaký je přesný tvar těla pacienta. To vyžaduje empirické vztahy pro nepřesně měřené hodnoty. Aby se zajistila přesnost impedance trupu, je nezbytné vyvinout přesné technologie měření. Přesné měření trupu poskytované přístrojem InBody zvyšuje přesnost analýzy tělesného složení.
InBody vyhodnotí rozložení svalové a tukové hmoty v těle. Vyhodnotí každou končetinu zvlášť, stejně tak i trup. Ukáže i optimální hodnotu rozložení svalů a tuků v těle. Nesprávné rozložení svalové tkáně se označuje jako svalová dysbalance.
Při tisku informací se údaje o rozložení svalové hmoty vykreslují jako dvě postavy (obr. 3). Jedna z nich ukazuje rozložení tuku v těle, druhá rozložení svalů v těle.
Obr. 3 Rozložení tuku a svaloviny do 5 segmentů
Je to jeden z nejpřesnějších analyzátorů lidského těla. Samotná analýza trvá jen desítky sekund a není nutné při ní odkládat oblečení. Pouze musíte mít holé ruce a být naboso, tak aby všech osm dotykových elektrod plnilo svoji funkci.
Přesnost testu týkající se analyzátoru složení těla je závislá na vyšetřované osobě a na prostředí, ve kterém se test provádí. Pro zajištění přesnosti měření musí být udělány určité bezpečnostní kroky. Před prováděním testu čtěte prosím pozorně následující pokyny a ujistěte se, že vyšetřované osoby vzaly do úvahy všechny faktory schopné ovlivnit výsledky testu a přesnost testování. Správné držení těla (obr. 4) zvyšuje přesnost výsledku testu.
Obr. 4 Držení těla při provádění analýzy
Výzkumný soubor a metody
Výběr výzkumného souboru byl řízený a zúčastnilo se jej 10 osob, 5 mužů a 5 žen. Testované osoby, které se projektu zúčastnily, měly z 55 % pouze sedavé zaměstnání, ostatní spojené s pohybem během pracovní činnosti. Jejich věk se pohyboval v rozmezí od 25 do 54 let. Všichni zúčastnění se před zahájením kurzu rekreačně věnovali alespoň jednou týdně doplňkové sportovní aktivitě (kolo, běh, tenis, plavání, golf, aj). Do tréninkového programu vstupovali dobrovolně a souhlasili s uveřejněním zjištěných dat. Své zvyklosti, pracovní vytížení, zdravotní aspekty a svůj postoj k pohybovým aktivitám uvedli v dotazníku, který jim byl předložen na začátku celého programu. Měření bioimpedančním přístrojem InBody R20 bylo provedeno při zahájení kurzu, uprostřed a na závěr. Probandům byly pravidelně podávány informace ohledně zdravého stravování.
Výsledky – Porovnání hodnot
V tabulkách 8 a 9 můžeme sledovat porovnání obou skupin před zahájením kurzu a po jeho ukončení.
Tabulka 8 Porovnání vybraných hodnot u mužů
|
JMÉNO |
VÁHA (kg) |
SVALOVINA (kg) |
TUK (kg) |
|||
|
PŘED |
PO |
PŘED |
PO |
PŘED |
PO |
|
|
TM 1 |
96,0 |
92,5 |
42,3 |
43,4 |
22,2 |
17,1 |
|
TM 2 |
78,1 |
76,4 |
33,1 |
34,3 |
18,7 |
15,7 |
|
TM 3 |
93,2 |
85,3 |
42,5 |
44,1 |
18,7 |
8,7 |
|
TM 4 |
95,0 |
89,2 |
38,5 |
38,4 |
27,7 |
21,7 |
|
TM 5 |
87,1 |
77,0 |
35,6 |
37,7 |
24,8 |
11,3 |
Tabulka 9 Porovnání vybraných hodnot u žen
|
JMÉNO |
VÁHA (kg) |
SVALOVINA (kg) |
TUK (kg) |
|||
|
PŘED |
PO |
PŘED |
PO |
PŘED |
PO |
|
|
TŽ 1 |
75,5 |
74,3 |
25,7 |
26,4 |
28,5 |
26,2 |
|
TŽ 2 |
94,5 |
89,6 |
26,2 |
28,3 |
40,6 |
36,6 |
|
TŽ 3 |
84,3 |
83,4 |
30,7 |
31,6 |
37,2 |
35,7 |
|
TŽ 4 |
62 |
58,0 |
23,3 |
23,4 |
19,6 |
18,5 |
|
TŽ 5 |
66,6 |
66,8 |
25,2 |
24,2 |
20,8 |
20,5 |
U všech případů se dostavil kýžený efekt úbytku tukové hmoty a nárůstu svalové hmoty. V některých případech (např. TŽ5) došlo k nárůstu váhy a snížení svalové hmoty, což pravděpodobně značí nedostatek bílkovin ve stravě a celkově nevyváženou a nepravidelnou stravu během cvičení. U žen jsou viditelnější menší výsledky než u mužů, což se většinou vysvětluje hormonálními změnami v průběhu života žen. Také by se dalo říct, že úsilí žen je o něco menší ( i když to neplatí ve všech případech), protože na rozdíl od muže je žena na sebe opatrnější. Z toho plynou různé sociální a psychologické aspekty.
Z jakých poznatků jsme vycházeli, se můžete přesvědčit z následných obrázků (obr. 5, 6, 7, 8) vygenerovaných přístrojem InBody, které nám ukazují naměřené hodnoty před zahájením a po ukončení tréninkového 3měsíčního kurzu.
Obr. 5 Ukázkové výsledky naměřené před zahájením cvičební jednotky u ženy
Obr. 6 Ukázkové výsledky naměřené po ukončení cvičební jednotky.
Obr. 7 Ukázkové výsledky naměřené před zahájením cvičební jednotky u muže
Obr. 8 Ukázkové výsledky naměřené po ukončení cvičební jednotky
Shrnutí
Rostoucí epidemie obezity odráží významné změny ve společnosti a jejích zvycích. K problému obezity přispívají některé celosvětové procesy, kterými jsou ekonomický růst, modernizace, urbanizace a globalizace obchodních řetězců.
Vzrůstá důchod společnosti a lidé si mohou dovolit více nakupovat. Ve výživě se objevuje stále více tuků. Po celém světě se rozšiřují řetězce rychlého občerstvení nabízející velice tučné a nezdravé pokrmy a nápoje s vysokým obsahem cukru, které jsou ovšem levné a každému dostupné. Zvláště v rozvojových státech chudí lidé nakupují levné, masově vyráběné jídlo, které sice zasytí jejich žaludky, ale není správně výživné.
Současně s trendem nadměrné konzumace se objevuje další faktor, který problém obezity podporuje. Je to celková tendence ke snižování fyzické aktivity člověka. Celosvětově bylo pozorováno, že v zaměstnání se požaduje méně fyzické aktivity, což je dáno orientací ekonomik na sektor služeb. Mnoho lidí má sedavé zaměstnání. Lidé ve vyspělých státech také nejčastěji využívají k přemisťování osobní automobily, už jen málo z nich chodí pěšky nebo jezdí na kole. Modernizace a větší technizace domácností sice usnadňuje práci, ale také přispívá k snížení pohybové aktivity. Vybavení domácností počítačem způsobuje, že mnoho lidí tráví svůj volný čas pasivně za monitorem, místo aby se věnovali sportu. Tento trend je nejmarkantnější u mladších generací.
InBody jakožto bioimpedanční analyzátor tělesné skladby se zatím nejvíce využívá v dietologii jako pomocník při léčbě obezity. Po ukončení tohoto výzkumu soudíme, že by se měl stát pomocníkem nejen dietologů, ale především trenérů fitness. Díky kvalitám měření totiž mohou upravovat tréninkový plán podle výsledků jednotlivých komponent tělesného složení. Bavíme se tedy o cvičební jednotce v posilovně, jelikož spinning nemůže vynahradit širokou škálu možností a posilovaných svalů. V této aerobní aktivitě totiž nelze v lekci uskutečnit tak razantní změny, aby se měnilo tělesné složení tam, kde právě potřebujeme.
Jistými negativními prvky našeho výzkumu byly malý počet výzkumných osob, jejich rozdílné tělesné kompozice a věkové skupiny s odlišným přístupem ke cvičení, lehkým zdravotním omezením a s účastí, která se pohybovala okolo 83 %. Navíc jsme probandy mohli vést k pozitivním výsledkům pouze v době, kterou strávili při společném tréninku ve fitness centru. V době, kdy nebyli pod naším dohledem, nemůžeme s určitostí říci, že se drželi správného životního stylu, především co se týče vyváženého příjmu v závislosti na našem měření.
Dostali jsme se opět o krok blíže k tomu, jak vytvořit ideální tréninkovou jednotku, kterou budeme postupně zkracovat, ale budeme dosahovat stále stejných výsledků díky intervalovému a intenzivnímu zatížení. V tomto výzkumu jsme alespoň několika lidem ze široké veřejnosti ukázali formu cvičení, kterou mohou provozovat sami, a dopomohli jim k výrazně lepší tělesné skladbě.