Životní styl hraje důležitou roli při ovlivňování zdravotního stavu jedince. Způsob života se na něm podílí z 50–60 %, životní prostředí asi z 10 %, rodinná zátěž také asi 10 %, úroveň zdravotní péče zhruba z 20 % (Kebza, 1998). Na řadě zdravotních problémů mají značný podíl rizikové faktory spojené s nesprávným stravovacím a pohybovým režimem. Důsledkem je např. obezita, hojně se vyskytují špatné stravovací návyky, nízká fyzická aktivita, kouření či stres (Novotná, Čechovská & Bunc, 2006).
Životní styl se mění v průběhu života u jedince i u různých sociálních skupin. Ovlivňuje tělesné, mentální a sociální chování a jednání. Formuje osobnostní vývoj a kompetence jedince, jeho výkonnost a identitu. Je ovlivněný jak vnitřními (např. věk, pohlaví, zdraví), tak i vnějšími podmínkami, které reflektují kulturní tradice, sociální, ekonomickou a politickou situaci ve společnosti.
Podle Marádové (2000) zdravý způsob života zahrnuje:
- vyrovnaný a pravidelný denní režim (dodržování zásad zdravé životosprávy, dostatek spánku, pravidelné stravování),
- dostatek pohybové aktivity (sportování, aktivní formy využívání volného času),
- dodržování zásad osobní hygieny (péče o čistotu celého těla, oděvu a obuvi),
- duševní pohodu, snížení (omezení) přetěžování (dodržování zásad duševní hygieny),
- co nejmenší styk se škodlivinami v prostředí (ochranu před působením znečištěného životního prostředí),
- ochranu před úrazy a nakažlivými nemocemi,
- dostatečnou a plnohodnotnou výživu,
- odpovědné chování v nejrůznějších životních situacích,
- odolnost vůči škodlivým vlivům a návykům (kouření, alkohol nebo jiné drogy),
- pohodu v mezilidských vztazích.
Velmi významnou oblastí životního stylu je objem, obsah, intenzita a frekvence pohybových činností, jejichž komplex konkrétní životní styl reprezentuje. Jde o pohybové činnosti, které se podílejí na všech oblastech našeho života. Jsou jedním z nejdůležitějších předpokladů zdatnosti, výkonnosti a zdraví člověka.
V průběhu dne rozeznáváme několik vykonávaných druhů pohybové aktivity. Je to aktivita v zaměstnání, aktivita při dopravě, aktivita při domácích činnostech (úklid, péče o děti, o domácnost, práce na zahradě) a aktivita ve volném čase.
Vlivem technického pokroku a neustálým zvyšováním životní úrovně se dává prostor různorodému využití volného času, ve kterém by měla být zastoupena i pohybová aktivita. Optimální pohybová aktivita je pro život člověka stejně potřebná a důležitá jako například optimální množství a kvalita jídla a spánku. Sport a pohybové aktivity jsou součástí životního stylu a odráží jeho dimenzi humanity v každé společnosti (Palovičová, 2008).
Tělesná námaha a pohyb postupně z našeho života mizí. Na snižování tělesné aktivity se podílí zejména automatizace a využívání moderních technik (jezdící schody, výtahy, automobily apod.), a to jak v zaměstnání, tak v průběhu trávení volného času.
Stále narůstá sedavých zaměstnání, při kterých je pohybová aktivita minimální. Proto je důležité pohybovou aktivitu doplnit ve volném čase (Papežová, 2008).
Na pohyb nelze pohlížet pouze jako na prostředek ovlivňující fyzické zdraví a kondici, ale je třeba si uvědomit také jeho další hodnoty. Kromě účinků socializačních a komunikačních jsou to účinky psychogenerační, psychoregulační a psychorelaxační, které příznivě působí na duševní stav jedince, neboť jsou prevencí stresu, negativních emocí a dalších nežádoucích jevů. Cíleně prováděný aktivní pohyb by se proto měl stát nezbytnou součástí životního stylu dnešního člověka, jeho denního režimu (Machová & Kubátová, 2009).
Většina žen středního věku má sedavé zaměstnání nebo zaměstnání, které vynucuje setrvání po dlouhou dobu ve statické poloze, a většina z nich již v tomto věku pociťuje určité zdravotní obtíže (Knappová, 2008).
Ženy ve středním věku vyhledávají pohybové aktivity především jako kompenzaci nedostatku pohybového zatížení, a to v důsledku současného způsobu života. Požadavkem je často potřeba vylepšení tělesného vzhledu, redukce hmotnosti, zvýšení zdatnosti jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti. Zájem žen o pohybové aktivity stoupá, ale v praxi se objevují problémy v uplatňování vhodných pohybových režimů, a to v důsledku časové náročnosti v zaměstnání, práci v domácnosti, starosti o děti (Střeštíková, 2011).
Vysokoškolští studenti jsou specifická skupina, která je vystavená během studia intenzivní psychické zátěži. Nevhodné plánování a organizace studijních povinností do značné míry ovlivňují zájmy studentů ve volném čase během semestru. Přiměřená pohybová aktivita je jedním z důležitých faktorů, které zabezpečují stabilitu duševní výkonnosti během celého studia, především z hlediska nepříznivého vlivu nervového napětí. Studenti si sice uvědomují potřebu aktivního pohybu, ale mnohokrát ho v hierarchii zájmů kladou až na poslední místo (Buková, 2002). Tyto okolnosti spolu s nezdravým životním stylem mohou mít negativní vliv nejen na jejich fyzické, ale i psychické zdraví.
Ženy ve věku 19–25 jsou mnohdy studující nebo právě nastoupily do zaměstnání, většina z nich je svobodná, takže využití volného času je jiné než u žen staršího věku. V této skupině se teprve začíná projevovat stabilita postoje k pohybovým aktivitám a také vybrané pohybové aktivity jsou jiné než u žen starších (Svobodová, 2006).
Důvody pro provádění pohybové aktivity:
- být zdravé, být fit, zvládat denní starosti a prožívat plně svůj život
- cílem není jen sportovní výkonnost, ale především kompenzace nedostatku pohybového zatížení jako důsledku současného způsobu života
- potřeba vylepšení tělesného vzhledu (redukce hmotnosti)
- zvýšení zdatnosti jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti
- pozitivní vliv na celkovou výkonnost člověka bez striktního dělení na pracovní a duševní výkonnost
- reguluje rizikové faktory civilizačních chorob
- odolávat stresu
- přispívá obecně k plnějšímu prožití života
- ovlivňuje psychiku pozitivními účinky
- redukuje výskyt zdravotních problémů
Domníváme se, že bude zajímavé vyhodnotit a porovnat motivy jednotlivých věkových kategorií. Předpokládáme, že u studentek budou převládat důvody týkající se pěkné postavy, společenské události a odpoutání se od problémů. Ženy ve věkové kategorii 30–45 let budou upřednostňovat zdraví, relaxaci, redukci hmotnosti a potřebu dobře vypadat. Dále předpokládáme, že postoj ke zdravému životnímu stylu bude u většiny žen kladný, tedy že ženy dodržují zdravý životní styl, nebo se o to snaží.
Obr. 7 „Čertovská holka“, akce CUS MU (www.viktorio.net)
Cíl práce
Cílem našeho výzkumu bylo zjistit a analyzovat motivaci k pohybovým aktivitám u vysokoškolských studentek ve věku 19–25 let a žen ve věku 30–45 let. Dále zjistit, jaký mají postoj ke zdravému životnímu stylu.
Metodika
Výzkumný soubor tvořilo 221 žen ve věku 30–45 let a 70 žen ve věku 19–25 let. Do zkoumaného vzorku byly zařazovány ženy náhodným výběrem, tak aby měly stejnou šanci být součástí tohoto vzorku a aby reprezentovaly všechny známé a neznámé vlastnosti populace, v našem případě jejich pohybovou aktivitu. Tázané ženy ve věku 30–45 let, různého zaměstnání (sekretářky, kuchařky, učitelky, ženy na mateřské dovolené) byly osloveny v Brně a v okolí Brna. Ženy ve věku 19–25 let jsou studentky Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazník
Základem celého výzkumného šetření se stal vytvořený dotazník pohybové aktivity. Dotazník jsme vytvořili na základě studia literatury a upravili jej pro potřeby výzkumu. Pro zvýšení validity a reliability byla konečná verze dotazníku konzultována se 4 odborníky z oblasti psychologie, kinantropologie, pedagogiky a sociologie. Po závěrečné úpravě jsme zahájili předvýzkum a poté následoval vlastní výzkum. Předvýzkum proběhl v srpnu 2009 a vlastní výzkum byl realizován v období září–prosinec 2011. Dotazník pohybové aktivity obsahuje otázky ke zjištění základních údajů charakterizujících sledovaný soubor respondentek, typu zaměstnání, pohybové aktivity (druhu, frekvence, motivace), subjektivního hodnocení zdravotního stavu a subjektivního posouzení dodržování zdravého životního stylu (pravidelné sportování, racionální výživa, relaxace).
Tabulka 5 Základní charakteristika souboru – věk žen
|
Věk |
celkem |
||
|
19–25 let |
30–45 let |
|
|
|
N |
70 |
221 |
291 |
|
% |
24 |
76 |
100 |
V tabulce 5 vidíme, že více je zastoupená kategorie žen věku 30–45 let, a to 76 %. Žen ve věku 19–25 let bylo 24 %.
Výsledky
V první části si porovnáme, zda ženy ve svém volném čase sportují. Hodnotili jsme to podle odpovědi na otázku v dotazníku, zda mají zájem o sport. Na výběr měly ze dvou možností.
Tabulka 6 Sportování žen
|
N |
Sportování žen |
Celkem |
|
|
ANO |
NE |
||
|
30–45 |
206 |
15 |
221 |
|
% |
93 |
7 |
100 |
|
19–25 |
53 |
17 |
70 |
|
% |
76 |
24 |
100 |
Tabulka 6 nám ukazuje zájem žen o sport a porovnává 2 kategorie žen – ženy ve věku 30–45 let a studentky ve věku 19–25 let. Je vidět, že v obou kategoriích převládají ženy, které sportují, nad těmi, které nesportují. V kategorii starších žen je tento rozdíl veliký – 93 % žen odpovědělo, že sportují. V kategorii studentek je poměr menší, ale i přesto sportuje 76 % žen.
V následujícím grafu je znázorněno procento žen, které sportují a nesportují u jednotlivých kategorií.
Obr. 8 Sportování žen (%)
Důvody vedoucí ženy k provádění pohybových aktivit
V této části se budeme zabývat důvody a motivy, které vedou ženy k provádění pohybových aktivit. Hodnotili jsme, jaký je nejčastěji uváděný důvod k provádění pohybových aktivit žen daných věkových kategorií. Poté jsme je porovnali a vyhodnotili.
Ženy odpovídaly v dotazníku na otázku, z jakého důvodu sportují. Měly na výběr 9 možností, 10. možnost zněla „jiný“ a mohly sem dopsat svůj důvod, který nenašly v nabídce. Poslední možnost byla negativní pro případ, že nesportují vůbec. Ženy mohly označit více možností.
Tabulka 7 Četnosti důvodů sportování
|
19–25 let |
30–45 let |
|||||
|
Absolutní četnost |
% |
Absolutní četnost |
% |
|||
|
Důvod sportování |
1 |
baví mě to |
55 |
79 % |
150 |
68 % |
|
2 |
chci zhubnout |
49 |
70 % |
66 |
30 % |
|
|
3 |
společenská událost |
41 |
59 % |
56 |
25 % |
|
|
4 |
způsob relaxace |
49 |
70 % |
125 |
57 % |
|
|
5 |
zlepšení fyzické kondice |
63 |
90 % |
115 |
52 % |
|
|
6 |
zdraví |
66 |
94 % |
122 |
55 % |
|
|
7 |
pěkná postava |
60 |
86 % |
91 |
41 % |
|
|
8 |
aktivní trávení času |
46 |
66 % |
62 |
28 % |
|
|
9 |
odpoutání se od problémů |
37 |
53 % |
63 |
32 % |
|
|
10 |
jiný důvod |
9 |
13 % |
11 |
5 % |
|
|
11 |
necvičím |
5 |
7 % |
14 |
6 % |
|
|
Celkem |
480 |
687 % |
875 |
399 % |
||
Tabulka 7 dává přehled absolutních četností jednotlivých sledovaných kategorií důvodů sportování a procentuální relativní četnosti vztažené k celkovému počtu respondentek. Z tabulky lze vyčíst, že nejčastějším důvodem, který vede dotázané ke sportu, je ve věkové kategorii 19–25 let zdraví a ve věkové kategorii 30–45 let zájem o sport. Na opačném konci pomyslného žebříčku se umístily v obou věkových kategoriích argumenty „jiný důvod“ a „necvičím“.
Následující grafy ukazují přehlednější zastoupení odpovědí.
Obr. 9 Motivace k pohybovým aktivitám u vysokoškolských studentek ve věku 19–25 let
Z obrázku 9 je patrné, že u studentek převládá motivační faktor zdraví, dále zlepšení fyzické kondice a zájem o svoji postavu. Teprve na čtvrtém místě je zájem o sport. Na opačném konci je uvedeno odpoutání se od problému a jiné důvody.
Oproti tomu obrázek 10 znázorňuje motivaci u žen ve věku 30–45 let. Ženy uvedly především zájem o sport a poté způsob relaxace a zdraví. Zlepšení fyzické kondice je až na čtvrtém místě, potom následuje zájem o svoji postavu. Na posledních místech se podobně jako u mladší kategorie objevilo odpoutání od problémů, ale také aktivní trávení volného času.
Obr. 10 Motivace k pohybovým aktivitám u žen ve věku 30–45 let
Zdravý životní styl
V následující části vyhodnotíme subjektivní postoj žen ke zdravému životnímu stylu. Do zdravého životního stylu zahrnujeme pravidelné sportování, racionální výživu a relaxaci. Ženy odpovídaly na otázku týkající se hodnocení zdravého životního stylu. Měly na výběr 3 možnosti odpovědí: zdravý životní styl dodržuji, snažím se ho dodržovat a nedodržuji.
Následující tabulka nám ukazuje, jaký mají ženy postoj ke zdravému životnímu stylu.
Tabulka 8 Zdravý životní styl a jeho dodržování
|
N |
Zdravý životní styl – dodržování |
Celkem |
||
|
ANO |
Snažím se |
NE |
||
|
30–45 |
42 |
140 |
39 |
221 |
|
% |
19 |
63 |
18 |
100 |
|
19–25 |
24 |
19 |
27 |
70 |
|
% |
34 |
27 |
39 |
100 |
V tabulce 8 vidíme rozdílný postoj ke zdravému životnímu stylu mezi kategoriemi žen. Ženy ve věku 30–45 let nejčastěji odpovídaly, že se snaží dodržovat životní styl, a to v 63 %, dále pak je téměř stejné procento žen, které napsaly, že zdravý životní styl dodržují (19 %) a naopak nedodržují (18 %). U studentek je situace opačná. Nejvyšší procento tvoří studentky, které nedodržují zdravý životní styl (39 %), dále jsou to ty, které ho dodržují (34 %) a poslední jsou ty, které se o dodržování zdravého životního stylu snaží (27 %).
Obr. 11 Postoj žen ke zdravému životnímu stylu
Diskuse
Respondentky odpovídaly na otázku motivace k pohybovým aktivitám. Vycházeli jsme z konstatování mnohých autorů (Novotná, Čechovská & Bunc, 2006, a další) a předpokládali jsme, že mezi nejčastěji uváděné důvody pro provádění pohybových aktivit budou patřit vylepšení tělesného vzhledu a zvýšení zdatnosti. Respondentky měly v dotazníku volbu označit možnosti, proč provádějí pohybové aktivity. Na výběr měly 9 možností, a navíc otevřenou odpověď pro jiný důvod, který nebyl uveden v nabídce. Poslední odpověď byla negativní, tedy pro ženy, které nesportují. Tázané ženy mohly vybrat více možností.
U studentek byl nejčastěji uváděným důvodem zájem o zdraví, poté zlepšení fyzické kondice a pěkná postava, což nám částečně potvrdilo náš předpoklad. Oproti tomu ženy ve věku 30–45 upřednostňují zájem o sport, relaxaci a také zdraví. Rozdíly v motivaci k pohybovým aktivitám mezi těmito skupinami tedy nejsou nijak významné, ženy mají potřebu zvyšovat svoji kondici, starat se pohybem o svoje zdraví a vzhled, u žen starších je již důležitá potřeba relaxace.
Dále jsme hodnotili subjektivní postoj ke zdravému životnímu stylu. Domnívali jsme se, že u většiny žen budou převládat kladné odpovědi, tedy že životní styl dodržují nebo se o to snaží. Subjektivní hodnocení zdravého životního stylu ukázalo velký rozdíl mezi věkovými skupinami. Ženy ve věku 30–45 let se většinou snaží dodržovat zdravý životní styl (63 %), dodržuje ho až 19 % žen. U mladší kategorie žen je nejvyšší procento těch, které zdravý životní styl nedodržují, a to 39 %.
Shrnutí
V příspěvku jsme se zabývali důvody vedoucími ženy k provádění pohybových aktivit. Cílem bylo zjistit a analyzovat motivaci k pohybovým aktivitám u vysokoškolských studentek ve věku 19–25 let a žen ve věku 30–45 let. Respondentky měly v dotazníku označit důvody, proč provádějí pohybové aktivity. Na výběr měly 9 možností, k tomu byla možnost otevřené odpovědi pro jiný důvod, který nebyl uveden v nabídce. Poslední odpověď byla negativní, vhodná pro ženy, které nesportují. Tázané ženy mohly vybrat více možností. Ve výčtu všech odpovědí byl u studentek ve věku 19–25 let nejvíce uváděný důvod zdraví, poté zlepšení fyzické kondice a pěkná postava. Ženy věkové kategorie 30–45 let upřednostňují zájem o sport, dále pak relaxaci a zdraví.
Hodnotili jsme také postoj ke zdravému životnímu stylu. Ve výsledcích je velký rozdíl v hodnocení u ženy mladší a starší věkové kategorie, ale i přesto většina žen odpověděla kladně, tedy zdravý životní styl dodržují nebo se o to alespoň snaží, i když ne vždy se jim to daří. Je důležité, aby ženy měly ve svém denním režimu dostatek volného času, který by mohly věnovat pohybové aktivitě, relaxaci, rodině nebo samy sobě.